Oblíbená místa, krajiny, města...

[Sirael]

Jakou máte oblíbenou krajinu, místo, město....? Máte radši hory nebo roviny, lesy nebo skály, moře nebo jezera??? Máte nějaké místo, kde se cítíte dokonale "doma," které vám nikdy nikdo nevezme?
Co si představujete pod slovem "domov?"

Já jsem kopcomilný typ a na rovině se cítím nesvá a tak trochu ubitě, jako by mi ta rovina a větry po ní vanoucí braly energii...
Ačkoliv už asi 3 roky nebydlím v Praze, stále si pod svým "doma" představuji noční pohled na Vltavu z Letné... zářící město, mosty, třpytící se řeku...

Jak jste na tom vy?

[Klarusa]

Já jsem se narodila a vyrostla na rovině (resp. nedaleko Hostýnských vrchů, ale ta rovina převažuje), takže nejkrásnější je pro už asi navždycky velká rovná plocha. Teď jsem bohužel spíše v kopcovitém terénu, ale taky to není až tak špatné, ale holt Haná je Haná
O domově jsem zrovna nedávno přemýšlela, jelikož jsme se stěhovali. Ten opravdový pocit "doma" jsem ztratila po svém odchodu na VŠ, kdy jsem se doma začala vyskytovat poměrně zřídka různě jsem se přesouvala po pronájmech. Pak jsme odešli z Olomouce do Brna (čehož nikdy nepřestanu litovat...) a bezdomoví trvalo dál. Doufám, že si ho obnovím v novém domě.
Oblíbená města: můj rodný Holešov nebo Kroměříž či Olomouc - toto jsou mé ideální destinace, bohužel už se do žádné z nich natrvalo asi nikdy nevrátím...
Jinak moc krásná je Třeboň nebo třeba Litovel.

[Sirael]

Já jsem právě slyšela, že to má naprostá většina lidí tak, že se fixujou na 1, maximálně 2 krajiny, které pokládají za "správné a obyvatelné," což by Tvoje spokojenost s rovinou potvrzovala

[ilona]

Pocházím z Boskovic ,bydlela jsem tam 18 let, kdo zná, ví že je to město obklopené kopečky a lesy - a proto mi placatá krajina přijde nezáživná.Člověk si zvykne na ledasjaké bydlení, ale scházelo by mi nemít za barákem les.
Loni jsme trávili pár dnů na jižní Moravě - je tam krásně, jenže kam oko dohlédne rovina a žádný lesík - je to taková jednotvárná krajina.
No a pak se mi moc líbí jižní Čechy a Vysočina - hlavně ty všudypřítomné rybníky. Jo a nesmím zapomenout na Prachovské skály, Adršpach,taky na Šumavě je to úžasné ...

[Klarusa]

Mně se právě na rovině líbí, že je všude takový krásný výhled, všechno jako na dlani, i to jak po ní vane vítr. V kopcovitém terénu musí být člověk někde nahoře, jinak vidí houby a je jenom sevřený okolím...

[ilona]

[Sirael]

[lučnívíla]

tak ja jsem z hor(krkonose)na zadne doma fixovana nejsem,jelikoz se citim byt doma kdekoli v prirode bez lidi ano miluju hory,kopce,ale taky miluju skaly,rovne bukove ci borovicove haje,jezera reky potoky,rybniky ,moooore(to hodne moc i kdyz jsem ho videla jen dvakrat) ja jsem asi opravdu stastna kdekoli v prirode na mesta vazana nejsem vubec.Pochazim z Trutnova,ale nic krom rodiny me tam netahne,studovala jsem v Hradci Kralove,tam me taky nic netahne,pratele mam ruzne postrkane po republice,momentalne ziju druhym rokem v brne(tady se mi libi moc,protoze neni daleko do lesu )ale v podstate,mam touhu cestovat a jsem takova sva a svobodna,takze jedine co bych nazvala pravym domovem je naruc meho tygrika a priroda

[Klarusa]

[Misha]

Já jsem doma na Děčínsku, v Českém Švýcarsku. Pak se mi ještě hodně líbí v Brně, kam každý rok jezdíme na dovču. Jinak taky se bojím ztráty pocitu domova, o kterém mluvila Klaruša. Hlásím se totiž na VŠ do Hradce Králové, kam teď každý víkend jezdím na kurzy, a tam je ta krajina úplně jiná než u nás - placka..moc se mi tam nelíbí