Jak vyjít v novém účesu ven?

[psilocybe]

Novýúčes je pre mna hrôza. Dva krát som sa nechala radikálne ostrihať, a na ceste domov som mala strašné pocity že všetci na mna pozerajú ....keď teraz zastrihnem končeky je to tak isto...
Malovat sa nemalujem, teda už teraz, lebo som lenivá, ani nie na to naseba niečo napatlať, ale skôr to dať večer dole...Aj ked boli obdobia ked som bez hrubej omietky a očí alá panda nevyšla z domu...

[osminka]

Toto téma jsem založila a ty potíže mám pořád, asi proto, že ženské pomlouvají, a mě zvlášť. No, asi teď budu bez práce, tak to konečně půjde.

[Caithlin]

Tak já s tím vyjít nenamalovaná žádný velký problém nemám ikdyž se cítím trošku nesvá, zato vylézt ven třeba s jehlicích ve vlasech mě stálo hodně dlouhou dobu přemlouvání
Na nové účesy a oblečení jsem si našla takový systém, že si je nejdřív vezmu na zkoušku (dramaťák) kde mě mají všichni doufám rádi a tak mi jí popřípadě jemně zkritizují a pak teprv do školy atd...

[siamysi]

neviem, ci niekto dokaze uplne kaslat na nazor ostatnych....skor ide o to, v akej miere to zvladne. a starat sa o to, co si mysli nejaka slecna xyz je tyranim samej seba. cize za kazdych okolnosti treba vyjst von hlavne dverami a s hlavou hore! .....................to by bola teoria a teraz prax....
_________________
We have no future... Death is our god....Killing us all....

[Leriraine]

Já nosím pořád rozpuštěné vlasy, maximálně si do tělocviku udělám culík. Doma pořád zkouším nějaké účesy a mě se to i líbí, ale já v tom prostě nemůžu jít ven, cítím se pak taková nesvá, prostě divně. Mám pocit, že by se mi lidi smáli. Určitě by si toho každý hned všiml a to rozhodně není dobré. Teď zrovna se mi zalíbily čínské jídelní hůlky ve vlasech, ale já se v tom bojím jít ven..

[Gina]

Tak češu se ráda ale sama. To si vyzkouším klidně i nějaký atypický účes a cítím se v něm venku v pohodě. Pokud někdo zírá, tak asi proto, že podobnou věc by učesat neuměl a chce zjistit jak na to, případně by neměl odvahu v tom vyjít a závidí mi pevné nervy

Nesvá jsem se cítila vždy jen po ostříhání. Připadala jsem si, že to nejsem já, navíc od kadeřnice jsem vždycky chodila s vyfoukaným natočeným balonem na hlavě a cítila jsem se blbě. Co tam nechodím, je mindrák pryč.

A co se líčení týká, myslím, že to celkem umím a dlouho jsem se malovala poctivě den co den. Ale co jsem začala se šermem a dřevárnama, nějak mě to přešlo. Přes sezónu je ze mě chvilku gobliní lučištnice, chvilku polská markytánka a pak zas jeptiška...někdy bych byla ráda i sama za sebe

Navíc si říkám, že když budu za krasavici furt, přítel si zvykne a bez malování můžu být leda ošklivější. Zatímco když mě bude znát normálně, spíš ocení, když budu čas od času za princeznu

[siamysi]

[SilkyJane]

[barthezka]

Já naštěstí nějak na účesech neulítávám, buď je mám rozpuštěný, nebo culík a nebo dozadu s čelenkou Ale vim že jako mladší jsem měla taky pořád obavy kdo mě pomluví atd když přijdu nějak jinak "načančaná" Holt s věkem to je člověku buřt

[siamysi]