Vývoj vašich vlasů v letech... (aneb 'From Genesis...')
Jdi na stránku Předchozí  1, 2, 3 ... 10, 11, 12
 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra Dlouhevlasy.cz -> Dlouhé vlasy a tak dál...
 Vložte téma mezi Oblíbené&sid=43a20cc095121ddd39e94c4007de18b1Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Hawkey
321-600
321-600


Založen: 4.5.2014
Příspěvky: 395

PříspěvekZaslal: po duben 06, 2015 12:56 pm    Předmět: Citovat

Moje vlasová historie je tak trochu sinusoida, nikdy jsem jim až tak moc neubližovala, spíš jsem je nechávala být, největší "hrůzy" mi na nich kupodivu páchala vlastní maminka Smile. Od mala jsem byla ostříhaná na kluka, tak trochu jako je účes v Blbý a blbější Smile. Asi v pěti letech na mě nějak zapomněli a mně narostly blond vlásky někam k ramenům, hezky se mi vzadu samy dospodu vlnily, podle fotek to bylo fakt hezké. Jenže maminka měla asi moc práce se svými vlasy skoro do pasu, takže jsem jí svými žádostmi o ranní učesání neskutečně štvala. Pamatuju se, že jsem stála před zrcadlem a poprosila o culíčky. Nevím, co se tenkrát stalo, ale dostala jsem vynadáno, a že když se neumím o svoje vlasy postarat sama, musím se nechat ostříhat. Zkusila jsem to, ale nešlo mi to, tak jsem za ní přišla s nůžkama, aby mě tedy ostříhala. Asi si myslela, že to nějak odvrátí, a řekla, že mě stříhat nebude, že musím ke kadeřnici. Tak jsem natáhla ruku pro peníze a šla. Dodneška slyším, jak mi kadeřnice nadávala, že mám na to ostříhání málo peněz. Asi se bála, že jsem je někde ukradla. A pak mě, pětileté dítě bez doprovodu, ostříhala a bez vysušení, protože na to už jsem peníze neměla, poslala domů (duben). Tenhle zážitek mě dost poznamenal a od té doby se délka mých vlasů odvíjela od toho, jak moc jsem potřebovala revoltovat proti rodičům, kteří nesnášeli moje věčně rozpuštěné a do obličeje lezoucí vlasy. Od páté třídy mi tak nějak nekontrolovaně rostly, pak jsem si vždycky nějak ušetřila na holiče a šla úplně na krátko, třeba v prváku na gymplu, od třeťáku jsem to zase nechala růst, tam mě mamča zase přinutila k trvalé, a protože mi začaly tmavnout vlasy, tak k barvení, vždycky, když se jí nelíbila barva, co si koupila, tak mi ji věnovala a přemlouvala mě, ať ji zkusím, nabarvit jsem si to ale musela sama, takže jsem měla obarvené vlasy jenom vrchní a spodní už skoro černé. Mnohdy ze mne vylezla parádní zrzečka Smile. Naposledy jsem se ostříhala, když jsem čekala druhého syna, od té doby jsem to udržovala pořád krátké pod uši. Minulý rok jsem měla hodně ošklivý a dočkala jsem se několika podrazů od vlastní rodičky, no, a tak ve mně uzrálo rozhodnutí si zase nechat vlasy narůst. Ale tentokrát bez jejích destruktivních zásahů. A musím říct, že se mi zatím docela daří a že s každým novým centimetrem, který mi přiroste, mám tak nějak větší nadhled a dokážu se jistým intervencím nějak líp bránit. Je to divné, ale jako by ty vlasy coby symbol jediné věci, kterou jsem si ve svém životě dokázala vydobýt a udělat tak, jak chci jen já sama, mi nějak dodávaly vnitřní sílu. Trochu na psychiatra, já vím Smile.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Karlí
81-160
81-160


Založen: 29.10.2008
Příspěvky: 148

PříspěvekZaslal: po duben 06, 2015 9:07 pm    Předmět: Citovat

Já mám svoji přírodní barvu zatím celoživotně stejnou - světle hnědou (studený podtón). Jako dvouleté, nebo tříleté dítě jsem měla krátce prstýnky, pak jenom více či méně vlnité. Ta vlnitost se mi různí, momentálně mám vlasy spíš vlnitější, než dřív.
Moje máma mě stříhala, či nechával stříhat na krátko - což mi NIKDY neslušelo. Od čtrnácti se stříhám sama, nebo občas zajdu ke kadeřnici, ale radši tam nechodím - mé celoživotní trauma sem tam podpoří nějaký neúspěšný pokus nešikovné kadeřnice a pak tam pár let nepáchnu Laughing
Spíš si od těch těch čtrnácti nechávám růst dlouhý vlasy a od té doby je mám v délce od ramen po boky...
Měla jsem i období, kdy jsem si vlasy barvila, kolem 18 palette - hnědá (chytala mi děsně tmavá), jednou pokus o odbarvení na blond (a následný hysterický záchvat a ihned přebarvení na hnědo). Na mateřské pokusy s hennou - po zkušenostech "již nikdy více".
Teď si užívám svoji přírodní barvu a děsím se šedin, jelikož cítím, že mi moje přírodní barva sluší ze všech barevných pokusů nejvíc a a žádná z doposud vyzkoušených barev se mojí barvě ani trošičku nepodobala....tak snad so ty šediny ještě dají na čas...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Karlí
81-160
81-160


Založen: 29.10.2008
Příspěvky: 148

PříspěvekZaslal: po duben 06, 2015 9:09 pm    Předmět: Citovat

Hawkey napsal:
...Je to divné, ale jako by ty vlasy coby symbol jediné věci, kterou jsem si ve svém životě dokázala vydobýt a udělat tak, jak chci jen já sama, mi nějak dodávaly vnitřní sílu. Trochu na psychiatra, já vím Smile.

Kdepak, žádný psychiatr - mám pro to velké pochopení!
Ono v těch dlouhých vlasech je i tohle - dlouhé vlasy mají i svou filozofii, člověk tím rozhodně něco vyjadřuje, nebo člověku dávají nějaký pocit...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Harik
1201-2400. Guru II. kategorie
1201-2400. Guru II. kategorie


Založen: 16.3.2012
Příspěvky: 1270

PříspěvekZaslal: po duben 06, 2015 10:12 pm    Předmět: Citovat

Líbí se mi, jak má spousta z vás jasno, že (a proč) ty vlasy chce. Smile

Já se přidávám do týmu ,,děsnej hřib v dětství" Very Happy A pak se střídaly délky od ramen po půlku zad. Barva nikdy nebyla, až teď henna. Nezajímavý...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď Jdi na stránku Předchozí  1, 2, 3 ... 10, 11, 12

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.