Dealeři

[Sidonie]

to byl beztak ten samý!! takový divný týpek v obleku, menší s málo vlasama

[Bambi]

Přesně!!!

[Honey star]

Ha dealeři, to je kapitola sama pro sebe. Na tohle je potřeba mít prostě speciální náturu. Je to zvláštní sorta lidí, kteří jsou maximálně splachovací, vyhodíš je dveřma, vlezou oknem a přestanou-li zabírat obvyklé nátlakové techniky, přejdou k vydírání.
Onehdá měla podobný zážitek tchýně, kterou navštívil prodejce jakýchsi vysavačů Rainbow, ty co vysávají roztoče atd. V první řadě mi není jasné, jak ho mohla pustit do bytu. Cizího chlapa, navrch dealera nepouštím přes práh ani za zlatý prase . Nicméně poručil si uvařit kafe a jal se vychvalovat nabízený produkt. Furt to bylo o tom, že tchýně jej koupit nechtěla a když už neměl co říct, začal ji strašit roztočema a nemocema z nich. Ve finále, když stále nebyl prodej uzavřen a tchýně se stále bránila zuby nehty, začal ji citově vydírat, že to tedy není moc dobrá babička a matka, když nechá své děti a vnuky courat se po kolena v roztočích, že až budou nemocný a nedejbůh umřou, bude to její vina, mohla tomu zabránit zakoupením zmíněného vysvavače.... No mazec

[Daniela]

Já si taky vždycky říkám, co je to za lidi, kteří se tímhle živí. Možná kdyby se líp učili...
Tuhle jsme se procházeli s mužem v Kladně po pěší zóně a najednou nám skočil do cesty nějakej takovej tajtrlík s výkřikem: MÁM PRO VÁS BOMBA VĚC!!! Zřejmě se jednalo o nějaké telefony.
Tak jsme mu řekli, že na ty bomba věci moc nejsme, a kupodivu nás už nechal...

Taky mi to připomnělo, jak se mi tuhle parta cikánů snažila prodat dřevo na topení. Zazvonili s náklaďáčkem u našeho domku, že vozí super bukové dříví, jde na dračku, a jestli chci celou tu fůru za 5000,- Kč.
Já: Takže za kolik prodáváte kubík?
Oni: za 600,- dobrá cena!
Já: opravdu, to je dobrá cena! A kolik to máte kubíků?
Oni: deset! Ale vám to dáme celý za pět tisíc!
Já: no, tohle není deset kubíků! (Došla jsem si pro metr, zhruba změřila hromadu a spočítala si to). Tohle jsou tak dva, za to vám dám 1200,-
Oni: Za tři tisíce je to celý vaše!
Já: nene, máte to drahý, jsou to jen dva kubíky!
Oni: my to sem kvůli vám vezeme a vy si to nekoupíte! Co s tím budeme dělat?
Já: jste hodní, že na mě myslíte, ale jistě to prodáte jinde, když to jde tak na dračku.
Oni totálně otráveně mezi sebou: jedeme, tohle je na nic!

[lučnívíla]

Tak kupodivu ja je nejak odpuzuju,asi nevypadam moc lakave

Kdyz me zastavi,tak je to vzacne a vetsinou jim reknu ze nemam telefon a to je umlci.Parfemky to vubec,to se mi jeste nestalo ze by me chtel nekdo ukecat

A jeden prijemny zazitek mam,kdyz jsem hnala jednou rano na prednasku v korzetu a novoromanticke sukni zastavil me jeden z tech dealeru telefonu a ja na to ze nic nechci a on ze se mu jen desne libi me obleceni a ze mi chce poprat hezky den a jinak opravdu nic a vubec nic nenabizel

No ale zas mam kliku na to kdyz me zastavuji greanpeece,a pod a jeste punkaci o drobacek

[Bambi]

žebrání o drobáček nemám fakt ráda-to se mi taky dost často stává. Já nevím atk jsou mladí tak ať pracují. No a ti staří ochlasti tak těm taky nebudu dávat na chlast a pod.

[Slunéčko]

Jéje, já mám taky historku. Vlastně dvě.

První se odehrála už před pár lety, šlo o mladého pána, který na I.P. Pavlova nabízel finanční poradenství a služby. Stál tam s bílou tabulí a fixem a každému na potkání, kdo jen trochu projevil ochotu se zastavit, začal malovat graf a vysvětlovat, jak moc je výhodné využít jeho služeb. Čekala jsem zrovna na kamaráda a procházela kolem asi ne dost rychle, tak mě taky zastavil. Řekla jsem mu, že nemám žádné peníze, které bych mohla kamkoli investovat, a on že to nevadí, že mi to stejně vysvětlí. Tak jsem ho tedy nechala, povídal asi pět minut, měl to všechno pěkně naučené...
Když domluvil, zeptala jsem se ho "a jaké pro vás je, takhle to pořád opakovat dokolečka? baví vás to vůbec?" Chudák vypadal zaskočeně, potom mi odpověděl, že "je to práce jako každá jiná", a nechal mě v pohodě jít...

A druhá - kterak jsem naletěla, přestože jsem myslela, že se mi to nemůže stát. Opět na I.P. Pavlova, ve vestibulu metra, opět jsem čekala na kamaráda. Mladík který mě zastavil vypadal sympaticky, no, docela se mi líbil. Nepůsobil vůbec vlezle, ani nepřirozeně, a já se NECHALA UKECAT a něco mu podepsala... něco, co mi fakt připadalo výhodné, až do chvíle, kdy jsem měla možnost (po obědě s kamarádem) se zamyslet, přečíst si všechny papíry co jsem od něj dostala, a zjistit, že to vůbec výhodné není. Tak jsem honem zjišťovala, jak to zrušit. V těch papírech bylo jakési telefonní číslo, tak tam volám a ptám se, jestli můžu přijet a smlouvu zrušit. Paní na to, že stačí poslat poštou SIMkartu zpět, a bude. Tomu jsem moc nevěřila, můžou vždycky tvrdit, že jim nic ode mě nepřišlo. Tak jsem přemýšlela, co s tím, a shodou okolností jela zpátky přes I.P.Pavlova... a on tam pořád stál a nabízel... tak jsem se k němu vrhla, a že jsem si to rozmyslela. Naštěstí nedělal drahoty, před mýma očima smlouvu roztrhl, a s úsměvem se rozloučil. A já si od té doby dávám ještě větší pozor než dřív...
_________________
www.psycholog-brno.com

[tiborMel]

dneska zrovna sem potkala na hlaváku dvě slečny.... vylítly na mě z poza rohu, tak řikám: kurva sem se lekla (taky ukázka úrovně mé komunikace ) a jedna ta slečna na mě: tak kurva jo? kurva jo? co si to jako dovolujete ???? tak sem se jako zarazila, co to je za magora, jestli se tu na mě vrhne, tak sem jí zopakovala, že sem se jako lekla, proto sem řekla kurva... najednou široký úsměv: já vim, si dělám srandu nééééé tak chvilka standartního dohadování, kdy kámoška je odpálkovala slovy: mě to platí máma, to mi asi nic lepšího nenabídnete.... a já: a mě zase brácha, no.... tak řekli, že je to s náma teda špatný, ale prej: slečno, ale máte hezký oči! nebojte, nejsem lesba, ale umim ocenit hezký oči nebo co....
minule tam pro změnu byl týpek, hezkej kluk (proč to sakra dělaj, hezkej kluk a takhle nám to zkazí ... ), ten samozřejmě chtěl tykat, jak prej se menuju,a že patricii teda vidí poprvé.... a že sem určitě jako z prahy, že sem moderní slečna (už nevim jak to přesně kvákal), a když sem mu řekla, že sem jako z čáslavi, tak ten druhej, co mu přikyvoval, dodal, že i čáslav je jako teda moderní... no prostě komedie.... a slečno, vy máte ale hezký vlasy! ty musej jezdit někam na školení ne? to maj jak z příručky JAK NAKECAT COKOLIV S POUŽITÍM LICHOTEK, NADŠENÍ A SYMPATIE....
_________________
I would die to breathe again

[hiami]

dokud nika nenapsala svoje absurdni drama, vubec me nenapadlo premyslet nad tim. ale kdybych premyslela nade vsim, asi bych si pak rikala skoro u seho, ze jsou to chudaci. (a jini si to zase mysli o nas. )
s parfemama me neoslovil nikdy nikdo, v supermarketu v ramci promo akce me oslovila jednou jedinkrat nejaka slecna, a musim podotknout, ze jsem prave byla upravena a zrejme jsem pusobila nejak standartne )at je to kdokoliv, pokud nevidim, ze je to nekdo bezradnej a bezmocnej, vetsinou se chvili okloumam kolem a pak ho oslovim. ale kdyz ke mne kraci nekdo sebevedomym sviznym krokem, nereaguju vubec, nezpomalym krok, neuhnu, koukam skrz cloveka. obcas uz toho mam pokrk i tak, jak se me vubec nekdo opovazuje rusit kvuli takovejm blbostem a tak jen hlasite vysteknu NE! hned po tom, co mi reknou hezky den.
pritel se snazi kazdemu vyhovet a byt slusny, a tak se vztekam, nekdy se seberu a odejdu sama, protoze vi, ze moje rada je proste nereagovat. zato on pujde na kafe s tim otravou, ikdyz ho to vubec nezajima, protoze je mu blby byt nejak neslusny. v cechach to jde, ale nekde v cizine jsem "domu" chodila o nekolik hodin driv, protoze jsem nemela trpelivost byt s nim a s nekym, kdo nam chce neco vyhodneho vnutit. ubira to silene casu, a ja nebudu placat sily na to, abych nekomu vysvetlovala, ze od nej nic nepotrebuju.
myslim, ze vyhodne nabidky vypadaji jinak a tech sii muzeme vazit, ze jsme se o nich vubec doslechli


nedavam penize ani slepym muzikantum na narodce. ale to je tim, ze nemam penize, vetsinou jdu kolem, a bud tam zrovna nejsou, nebo mam presne na cestu. ale to je pro me jine, oni nenabizi, oni davaji. a davaji neco, co je potreba.

a greenpeace, to je kapitola sama pro sebe, to spis lituju ty, kteri to delaji jeste s nejakyma iluzema. meli jsme moznost tam pracovat, a tak, bohuzel , vubec se mi nelibi.

ale dneska jsem byla hodna. nepamatuju si, ze bych to udelala nekdy jindy. protijdouci slecna me pozdravila a dala papirek, ja si ho vzala a dokonce jsem podekovala , ikdyz jsem ho vzapeti hodila do kose...

[kalakai]

v porodnici člověk vyplnuje nějaký lístek, jako, že mu sestřičky předaly ty vzorečky a ještě nějaké blbiny.. pak vám samozřejmě furt někdo volá.. jednou mi nabízeli, jestli si nechci poslat na zkoušku trenky!! jsem jim říkala, že je nenosim, ale paní furt, že mi je zadarmo pošlou, at si je vyzkouším - samozřejmě, jak už to bývá, za 14 dní dojdou další.. no já v trenkách nevim nevim..
pak mi volala paní jestli nechci cd s klasickou hudbou (taky zásilková na "furt") jsem ji vysvětlovala, že děkuji,ale ne. furt se nenechala odradit, tak jsem řekla, že moje malé děti klasickou hudbu nesnáší . tak paní, že je tím prej obohatím.. jsem ji řekla, že tak akorát řevem , do toho malej začal řvát . samozřejmě paní do telefonu, takže to kvapem položila .

je pravda, že pak otravovali ještě několikrát,ale to jsem hned na začátek nasadila zuřivý ton, tak to vzdali:)