Jíst nebo nejíst maso? Zdraví i etika.

[*]

Bohužel, drahé to je, my v sobotu zabíjeli. I s cenou za řezníka nás to vyšlo 60kč za kilo čistého masa (a to sme vyslednou cenu dělili pouze čistým masem, kde máš mleté, prejt, bůček,kosti...). A minulý měsíc nám jeden pán nabízel zadarmo kůzle, ale kozí maso my nejíme, tak sme odmítli...tshodli sme sem , že zůztaneme u tohoto způsobu obstarávání masa. A to jíme maso doma průměrně 2x týdně...

[Majduschka]

maso jím... když ne připadám si "slabá" ač se to snažím mít v tom jídelníčku pestrý(chodím dávat krev a projevilo se mi to i na obraze, když jsem maso nejedla)... ale zas ho nemůžu moc(jako abych měla maso k obědu to co zbyde k večeři a tak furt dokola to nee... to je tak pro chlapy v naší rodině-to nejsou všežravci, ale čistě masožravci)

a je to drahý to maso, ale co dneska nejni že...

a třeba kuřecí dneska nechutná jako kuře, jak je to vyhnané rychle... takže když, tak slepku od babí...
a co třeba nemusím je zvěřina...

[Aria]

Maso je přirozenou součástí našeho jídelníčku. Náš trávicí systém je na něj uzpůsobený, tudíž soudím, že si to tak příroda přála. Masem dostáváme do těla potřebné živiny (ano, lze je nahradit jinými potravinami, otázka je, do jaké míry je to pro zdraví vhodné).
Ovšem v rámci jedení masa jsou tu další otázky:
0. máme právo brát život
1. v jakém množství maso konzumovat
2. jak se zvířata zabíjí
3. proč se zabíjí
4. jak se zvířata chovají

0. Bez toho nepřežijeme, ve vzduchu jsou mikroorganismy, ve vodě též (nemůžeme přestat dýchat ani pít, ani se pohybovat). Byl proveden výzkum ohněm, zda rostliny cítí strach z bolesti. Zdá se, že cítí. Jediný důvod, proč se lidé zabývají etikou jedení masa (když je zabíjení a chov humání), je dle mého samotný projev života zvířat. Jejich životní projevy jsou natolik podobné lidským, že se s nimi dokážeme zžít. Mikroorganismy nevidíme, rostliny považujeme za „mrtvé“, máme dojem, že jim neubližujeme sklízením úrody, že je vlastně nezabíjíme.
1. Jíst maso denně je jen rozmazlenost a zbytečnost náš trávicí systém naopak zatěžující. Obecně se mi zdá, že potřeba masa roste se vzrůstající vzdáleností od rovníku. Také záleží na tom, jaké potraviny se přirozeně vyskytují v dané lokalitě (neměli bychom moc jíst potraviny, které u nás nerostou, kvůli obsahu látek v nich – na tom území je lidé potřebují, na jiném mohou škodit – vyrážky například).
2. Jatka jsou fuj, zvířata cítí smrt a je to opravdu nechutné. Když doma spokojeně chrochtalo hýčkané a rozmazlované prasátko a pak zničehonic dostalo ránu do lebky a bylo okamžitě mrtvé, na tom nic zlého nevidím.
3. Zabíjet zvíře jen pro několik svalů například není správné. Ze zabitého zvířete se toho má spotřebovat co nejvíc a chabé argumenty typu „tohle je tučné, sádlo je plné cholesterolu“ neuznávám. Nezáleží na tom jak tučné, ale kolik, jak často a za jaké situace (tak se jednou za čas projdete 5, 6 kiláků, uděláte něco pro svá záda). Jiný případ je, když vám tučné například nechutná nebo je vám z něj špatně – koupí někdo jiný, hlavně to zbytečně nevyhazovat.
4. Krávy v USA, které nikdy neviděly zelenou trávu, opravdu lituji. Zvířata se cpou hormony (u nás je to zakázané – ale nevím, jak se hlídá dovoz; maso se uměle „zvětšuje“ nacpáním vodou s konzervanty, proto ta potopa, když vám maso rozmrzne, nefalšované maso vám ji nevyrobí). Tak tudy opravdu ne, zvíře má mít vhodné podmínky – žádné slepice v klecích. Všimněte si například na vejcích prvního čísla. Čím menší, tím lepší, osobně nekupuji nic horšího než nosnice v halách na seně (něco s nižším číslem se hůře shání).

Na závěr postřeh. Země původů bývá psaná ta, kde došlo k balení. Například Vodňanské kuře, nevím jak dříve, ale dnes je u nás jen baleno, maso je odjinud (Polsko myslím). A když jsem u kuřat a masa. Čerstvé maso je lehce šedé, zdravé kuře lehce žluté. Ta nádherná růžová je udělaná konzervatny a udělá ze staršího masa na pohled velice přitažlivou stravu (jen ten smrad někdy....).

[Chaos]

Otázka není jestli je to správné.Otázka je jestli to chceme.

Problém tohohle půl/století je že lidstvo se snaží ze sebe dělat něco víc než je.Snažíme se zachraňovat faunu a flóru.Snažíme se měnit klimatické podmínky.Prostě se snažíme kontrolovat chod přírody, i když je to věc která nás dostala do problému na prvním místě...

Pokud se bavíme o mase tak odpověď je jednoduchá.My jsme predátoři.To že jsme na vrcholu potravního řetězce je jen díky naší schopnosti zabíjet.Ať už se to někomu líbí nebo ne.Spousta lidí se dnes veze na ,,zelené vlně,, snaží se být politicky korektní a snaha dělat ze sebe lepšího člověka je víc než očividná.Což není na škodu, jen kdyby byla namířená správným směrem.Ještě dodnes jsou tu neustálé války, extremismus v podobě náboženství, xenofobie, rasismus, hladomor a negramotnost.A přesto se lidé cítí být pobouřeni videem na kterém vietnamec stahuje psa z kůže a peče ho...

Pokud se bavíme o rostlinách, ekosystému a planetě celkově tak bych si dovolil citovat komika George Carlina na téma Arogance lidstva : Každý den vyhyne na naší planetě přes 90 druhů (což se dělo i před naším příchodem) ... My jsme je všechny nezabily..Prostě odejdou, to příroda dělá.Planeta je tu 4,5 miliardy let.My tu sme asi 200,000 let s tím, že těžkej průmysl tu máme cca 250 let.Planeta si prošla zemětřesením, srážky s meteroitama, potopou, ledovou dobou, dělením kontinentů...A někdo si myslí že plastovej pytlík něco změní?

Náš problém je že si myslíme jak sme strašně důležití.myslíme si jaká nejsme hrozba, a jakej máme obrovskej vliv.Opak je pravdou.Jsme jen další druh kterej je momentálně na vrcholu.Planeta tu bude v pohodě dál, faktem je že MY odejdeme!Takže až si lidi srovnají priority, zabezpečí veškerou lidskou rasu vším potřebným, až nebude hmotná nouze a hladomor tak se můžeme zaobírat maličkostma jako jíst nebo nejíst maso nebo posekat trávník.
_________________
To be forgotten is worse than death ...

[Jenne]

Chaos: Ano, vliv máme, ať už to budeš popírat nebo ne. Souhlasím s tím, že hodně změn probíhá samovolně, nicméně my lidi tomu hodně napomáháme. Stačí se podívat, který jiný živočišný druh dokáže měnit svoje okolí k obrazu svému? Stavíme všechno možné, kácíme lesy a děláme z nich pole jenom proto, abychom ten les pak zase vysadili o kus dál. Třeba v Evropě už existuje tak málo původních, přirozeně vzniklých a neustále neprořezávaných lesů, že by se daly spočítat na prstech jedné ruky. A k těm plastovým pytlíkům - jeden nic nezmění, ale když jich každý člověk z těch našich šesti miliard vyhodí tisíce a tisíce... to už je celkem slušná změna, nemyslíš?

Jasně, planeta tu bude furt. Otázka je, jak bude vypadat.

A abychom nebyli tak úplně OT, tak k tomu vegetariánství - tvrdit, že je pro člověka přirozené jíst maso, je oblíbeným argumentem masožroutů. Nicméně trávicí systém člověka se podobá spíš býložravcům (tvar zubů, trávicí enzymy apod.) a pak, když pomineme neandrtálce, ve kterém historickém období jedli lidi víc masa než jíme teď? Odpověď - v žádném Třeba ve středověku měli mimo šlechtu lidé maso tak třikrát, čtyřikrát do roka
_________________
Swooping... is... bad.

[psilocybe]

[Aria]

Jenne: Tím jsem nemyslela, že je přirozené pouze maso, psala jsem to jen z pohledu toho masa. Tak znova a lépe: Pro člověka je přirozené jíst i maso, sice se nám mění chrup, takže syrové už si musíme před konzumací upravit (například namlet). Ale stále je to spolu s dalšími potravinami přirozený a potřebný zdroj živin (ano, věřím, že existují výjimky, ale to si musí každý sám ozkoušet, ne cpát jiným stravu, která mu podlomí zdraví; s etikou zabíjení a chovem se dostaneme do problémů i u rostlin, takže potřeba těla je jediný limitní faktor). Nejsme ani čistí býložravci, ani masožravci. Co se týče semen, dělala se nějaká studie, zda tím dostaneme opravdu vše potřebné?

Chaos: Měníme přírodu, zavírat předtím oči je rovno sebevraždě. Klesá hladina čisté podzemní vody (přirozený zdroj pitné vody pro člověka) a to proč? Vyčerpali jsme ji, prohnali průmyslovými závody, nevyčistili a pustili ven. Stejným způsobem jsme si znečistili vody povrchové. U nás to nemusí být tak patrné, protože u nás hromada řek pramení a prvními jejími znečistiteli jsme až my. Některá jezera zmizela, protože jsme si brali více vody, než bylo třeba na jejich udržení (nedoteklo do nich dost).
Kapitola sama o sobě jsou povodně, značnou část jsme si zavinili sami. Ničíme půdu (udusáváním zemědělskou a jinou technikou se snižuje její schopnost sát vodu), ničíme humus, nevhodným slučováním pozemků a dlouhými lány jedné plodiny odstraňujeme přirozenou bariéru především vodní erozi (strhne humus a někdy i plodiny pryč). V minulosti jsme pod heslem "poručíme větru dešti" narovnali toky, čím se zvýšil spád vod a při přívalových srážkách se s tím tok nebyl s to vypořádat a voda se téměř okamžitě vylila na břeh (to už se dnes mění, toky kopírují přirozené cesty, kolem jsou vysazené vhodné rostliny pro případné povodně - ne všude to tak ale je, propracováváme se k tomu). Čím více se budeme o přírodu starat, tím později vyhyneme.
Řešení je prosté, nespotřebovávat více, než se je schopno obnovit (jak stromy, tak humus mohou mít vlastnosti obnovitelného zdroje, při správném užívání). V Ekvádoru vrazili prachy do obnovy krajiny, přešli na výběrovou těžbu (taková těžba, kdy se nevyseká kus lesa, ale pár stromů z určité plochy) a obnovili si tak (a to tímhle přístupem natrvalo) své lesy.
Řeči o trvale udržitelném rozvoji nejsou jen politické kecy. Ovšem za současného stavu ekonomiky, kdy většina takzvaného vyspělého světa jede na peněžním systému částečných rezerv, není možná (a proto z politického hlediska je ta důležitá část "trvale" utopií bez nějaké revoluce v myšlení lidí). Drtivá část populace je neinformovaná (peněžní systém se běžně nevyučuje!, hodně lidí si stále myslí, že peníze jsou podložené zlatem; masáž o globálním oteplování, která se stala tahačem peněz z lidí; naprosté nepovědomí o skutečném stavu přírody;...). Možná by stálo za to si někdy přečíst alespoň jednu zprávu o životním prostředí, prostudovat hlouběji pochody v přírodě, zabýval se dostupnými technologiemi … a až pak si udělat názor?

PS: Třetí světová bude o vodu. Ropy je stále dost, v USA se většina jejich zásob nezačala ještě těžit, prvně těží ty v Evropě, kam pod štítem "svobodu všem národů" vyšlou své vojáky. Navíc se může objevit nové naleziště.

[Wilwarin]

Já mezi všežravcem a masožravcem vidím rozdíl. Třeba pes je všežravec a bez masa může žít. Naopak kočka je vyloženě masožravec a bez taurinu by měla velké potíže. Takže z toho mi vyplývá, že člověk jakožto všežravec není závislý jen na jezení masa a vegetariánství nepovažuju za škodlivé, pokud má ovšem vyvážený jídelníček a nezapomíná nic nahradit.
_________________
Owner of a lonely heart

www.goodreads.com/marketad
http://www.cbdb.cz/uzivatel-19999-marieke

[zetonek]

No já si bez masa moc nedokážu život představit. Když jsem třeba týden nejím maso tak mám pocit, že mi vyloženě něco chybí. To bych se po takovém řízečku s kaší utloukla

[*]

Nevým ja vy, ale já mám kromě stoliček ještě řezáky a špičáky, takže se za býložravce opravdu nepovažuju. Nicméně nevylučuji, že když někdo nechce, jíst maso nemusí.

To, že jsme býložravci je zas oblíbený argument zapřísáhlích vegetarianů a upřímně mi to dost vadí. Když nejíš maso, máš k tomu snad jiný důvod než tuto chabou teorii.

K prožezávaným lesům, ano, dělá se to. Kde by jinak potom ty srny a jiná zvěž žili? Neprořezaným lesem (jeden sem kdysi viděla) se nedá proplazit, natož proběhnout. Ne všechno, co děláme je špatně. Netvrdím, že jsme dokonalý, ale co já se budu snažit? máme zákaz a limity na lov velryb zákazy a limity...na co?! Ptám se na co??? Když je obyvatelé jiného kontinentu vyvražďují naprosto legálně a zavírají se před tím oči. A rozhodně si nemyslím, že by evropané byli třeba větší hrozbou než třeba indové- ty jejich uchvaté řeky, kde se koupou, kálí do nich, hazí do nich mrtvoly a podobně jsou určitě čisté...

třídím odpad, snažím se nemít potravinové zbytky...ale kolik už sem potkala černých skládek...
_________________
[url=http://www.TickerFactory.com/exercise/wKnrlto/]

[/url]