Samovznícení

[MissTeena]

To je fakt. Nejde o to, že bychom byli málo inteligentní. Ale o to, že jsou lidé strašně omezení. Nemohou nikdy pojmout a pochopit podstatu a nekonečnost vesmíru, dokud nebudou sami nekoneční. Ale oni jsou, jenže to třeba nedokáží přijmout.
nicméně je tohle dost zvláštní. Já bych to připisovala spíš negativním věcem i myšlenkám. To způsobuje vše špatné, přitahuje.. )

[ceresnicqa_3]

wolfiš, krasne si to opisala. sme len hlupaci, a ked už ide o vesmir, ešte dobre nepoznáme ani vlastnú planétu, veď nás zakaždým niečim prekvapí, a sereme sa do vesmíru... napadla ma tá korálka z filmu Muži v čiernom, jak si ju pohadzujú ufóni. Sami nevieme, čo je vlastne to nekonečno, a možno sme len hračkami v niečích rukách, a možno sme len paralelným svetom, klonom niečoho čo už existuje, a preto možno vnímame deja vu, lebo to prežil náš obraz v inom svete?
a k samovznieteniu... existuju podla mna sily, ktore nikto nepochopi, ako ked vám spadne z očí a možte sa nadžgať aj tonou ibalginov a proste pomoze len uhlikova voda.. existuje aj cierna magia, a samovznietenie sa neda ani dokazat ani vyvratit, ale verim v to, lebo nie kazdy spi doma spity s horiacou cigaretou...
_________________
Nikdy nebolo tak, aby nemohlo byt este horsie...

[MissTeena]

Někteří lidé jsou schopni tyto věci vnímat. Jsou to duševně i duchovně hodně rozvinuté bytosti, často bez ega. Napojeni na vesmír. Když se vám to podaří, je to strašně zvláštní a krásný pocit )
Ale ty alternativní vesmíry jsou hodně zajímavé. Ale vím, že svůj život i svůj svět řídíme sami.

[ceresnicqa_3]

[MissTeena]

Lidi dělají ze smrti "strašnou" věc. Stejně jako z osvícení... Je to jen taková přechodní čára. V podstatě to ani moc nepoznáš - to zní dost morbidně. Při osvícení taky poznáš určitý rozdíl, ale je to přirozené. Stejně jako smrt. Smrt a život jsou dvě strany té samé mince.
A mnoho lidí se jí zbytečně obávají. Fyzicky zemřeme vždycky. Ale tím to přeci nekončí Jsme energie a mysl jí má tolik, že dokáže být i bez těla )

[Sariel]

[MissTeena]

Na to ti nemůžu přesně odpovědět. Ale záleží na tom, v jakém rozpoložení tam půjdeš. Budeš-li si myslet, že půjdeš do "pekla" a budeš si to představovat a mít z toho špatný pocit, tak tam půjdeš. Protože jsi to tak, ať třeba nevědomně, chtěla.
Např. v knížce o reinkarnacích psali o muži, co šel do lesa, aby tam došel osvícení. Jenže tam při svém rozjímání potkal raněného kolouška. Tak ho zachránil a stali se přáteli. Jenže pán zestárl (nebo se mu něco stalo) a umíral. Najednou k němu přišel koloušek a díval se mu do očí. Pán umřel s myšlenkou na to, co tu bude koloušek bez něho dělat a narodil se jako koloušek

Ale jde o to, jak myslíš a jaké máš pocity. Představ si, jak to tam má vypadat a taková tvoje "astrální sféra" bude )

[Sariel]

To je neuvěřitelně zajímavé.
Když jsem četla o kolouškovi, popadla mě husina po celém těle..
Asi jsem divná, ale na takové věci věřím.

[Jenne]

S tím kolouškem je to trošku přitažené za vlasy Příští inkarnaci určují převládající emoce v okamžiku smrti a v mezistavu mezi jednotlivými narozeními, to ano. Ale tyhle emoce jsou zase určeny tím, co člověk dělá a jak se chová celý život (životy), takže jedna myšlenka na kolouška v životě plném meditace a myšlenek na osvícení opravdu nehraje žádnou roli

EDIT: Jé, koukám že jsme v tématu samovznícení, jak jsme se proboha dostali k reinkarnacím? Offtopic, fuj, už mizím
_________________
Swooping... is... bad.

[Déscantes]

Já si taky myslím, že příští inkarnaci (a to zda bude vůbec nutná) určuje celý pozemský život člověka. Okolnosti při smrti hrají roli a nějak se v dalším životě projeví, ale neurčují jeho celý ráz, podle mě. Protože i kdyby nějaký povahou zlý a záštiplný člověk umřel s dobrými myšlenkami, stejně z něj v dalším životě pravděpodobně nebude světec.
Ale nezavrhuju možnost náhlé změny, i to se stává.
A to, co si člověk představuje, že po smrti bude, svět který si tvoří a podobné teorie, je jenom část toho, co po smrti je, část která se nenachází příliš vysoko, část kterou ovlivňuje člověk svou vůlí, ale která ještě není absolutní duchovní svět, ten je podle různých teorií úplně jinde, mnohem "výše".
Je to zajímavá myšlenka a já s ní souhlasím, samozřejmě to má ale každý jinak.

Konec OT...ale zajímalo by mě jestli někdo k samovznícení ještě dodá něco zajímavého, nebo skončíme u tvrzení, že to "nějak" jde ale nevíme jak (to si myslím).