Nejdelší báseň!

[Daniela]

jardahre, dobrý pokus Pro lepší efekt bych ovšem radila, přečíst si tohle vlákno od začátku, básnička by měla aspoň trochu rozvíjet počáteční téma.
Ale jako lyrickou vložku ti to pro tentokrát uznáme

[*]

Ale však my si s tím poradíme

[Kopretina]

Druhý drak chrlí oblaky dýmu
všude na hradě má mrazivou zimu
tam dívka ubohá v ledu vězí
a drak stříbrný ji žárlivě střeží
...

[Day]

A pro tu převelikou zimu,
princezna má pořád rýmu,
jen do svých vlasů se halí,
netuší nástrahy, jež je čekají.

[Kopretina]

Stříbrný drak má tři hlavy
a dlouhý krk až do nebes

ale ty hlavy nebaví
hádat se, kdo že bude dnes

té zkřehlé víle česat vlasy
kdo dechem svým jí zahřeje

budou se hádat na věčné časy
uprostřed bílé závěje

[Kopretina]

Dívám se -naše báseň spí
kdopak další jí probudí?

[Day]

Jinoch letel tryskem bezhlave,
snih taje za jeho konem
az upadl po hlave
na naledi pred hradem!
A jeho nuzky rezave,
zapadly tam do zaveje.
Marne kleje, marne knuci,
vitr kolem temne skuci,
vsude plno pary je,
to se nas drak pomneje!

Marne kleje, marne skuci,
mec se zlomil, noha boli.
drakovi se sliny sbihaji
Prvni hlava okem blyska,
druha hlava ohen chysta,
treti hleda pribory...
drakovi se sliny sbihaji

[piskotek]

Dívčina spanilá však nezahálí
sice čeká, kdo ji vysvobodí
avšak tajně fandí drakovi
bo drak ten krutý hrdina
svaly mužně napíná.
Stejně mu to nepomůže
vždyť silnější je hrdina
teď udeřila drakova poslední hodina!

Krásná děva smutkem omdlela
teď však znovu procitla -
po lítém boji zasáhne
a statečnému rekovi zahne.

Zahne a pryč jej odvede
ze správné cesty jej svede,
pak svými vlasy omámí
a tělo schová do mlází..

Sice krásná, krutá však -
rek musí zahynouti
vždyť i její ochránce drak
musel pro ni skonati.

Teď ona chodí po světě
a hledá, kdo si ji odvede,
sama bloudí, sama stádá
vždyť toho draka snad měla ráda...

[Fairy]

A že ten drak mrtvý
měl též krásné vlasy,
skalp ze tří hlav jeho
trojí odnesla si:
světlý je ten prvý jak pšenice zralá,
na druhém jen rudě záře slunce plála,
třetí černý byl jak řasy paní noci.
Nese si v nich děva
sílu dračí moci.
Jak Dalila zrádná
k parukáři spěchá,
za kradený peníz udělat si nechá
příčes trojbarevný
(není právě levný)
jen aby byl pevný,
kdyby na ni nouze padla,
dračím ohněm by s ním vládla!

[piskotek]

Však parukář byl zrádný též
a ušil na ni krutou lest.
Ona ve své důvěře,
zaklepala u něj na dveře,
a chtěla vyrobit paruku,
že peníze dá rovnou na ruku.
Parukář však poznal vzácný vlas
a omráčen tou trojkou krás,
zatoužil po té paruce.
Byly to snad žíně koňské,
jedno je však zcela jisté
že místo dračích vlasů síly
tyhle se jen krepatily
a rozřepené byly na koncích.
Poznala to sličná děva?
Snad, kdo ví, příběhu ať napoví..