|
Klarusa: A je tu nový rozhovor – tentokrát s dlouholetou členkou DV Bonemínou. Všechno, co vás zajímalo o jejích aktivitách v rámci LH, v larpech, o jejím vaření , dobrém jídle či vyšívání, v neposlední řadě také o oblíbených knihách… a ještě mnohem víc se dozvíte právě v tomto článku!
Autor fota: Honza Keokotah
Clondyk
Ahoj Bono,
na jaké období v historii si nejraději hraješ a jak jsi se k tomuto dění dostala ?
Měj se fajn a díky za odpověď.
Dostala jsem se k tomu vlastně trochu oklikou. Okolo šestnácti mě chytlo
fantasy, larpy, ale stále tomu něco chybělo. Později jsem prošla dvě
skupiny historického šermu a nakonec zakotvila u té třetí, kterou tehdy
vedl nadšený archeolog se zálibou v raném středověku. Postupně skupina
prošla velkým vývojem, ale fungujeme už dvanáctým rokem. Začala jsem s
Velkou Moravou a následně přicházela další období, hlavně různé etapy
raného středověku. Postupně nabírám i další období s tím, že například
kamarádi pořádají akci z úplně jiné doby a já se tam jedu podívat;
takhle jsem přišla k antickému Římu, Řecku a ke Germánům, na druhé
straně mě letos neminul ani všudypřítomný Karel IV. Trochu jsem se
dostala i do obrozeneckého 19. století a do první republiky, ale jen
velmi okrajově. Osobně je mi nejbližší doba 12. a 13. století, tam
trávím nejvíc času a cítím se nejlépe.
Klarusa
Já jsem se chtěla zeptat, jak jsi se dostala k šití/vyšívání. Jestli
to přišlo zároveň s LH, nebo ses tomu věnovala už dříve. Taky kolik toho
tak vyrobíš? A děláš jenom historické věci nebo i na běžné nošení?
K šití jsem se dostala původně přes larpy, má úplně první věc, kterou
jsem samostatně ušila, byla vypasovaná šněrovačka. Jsem skoro úplný
samouk, takže třeba první střih jsem vyráběla špendlením přímo na sobě a
pak to sešívala systémem pokus–omyl. Vidět to nějaká krejčová, uškrtí
mě metrem :D Postupně jsem dál šila kostýmy pro sebe i pro své
nejbližší a občas udělala i něco jiného, třeba stan. Všechno v ruce, se
šicím strojem jsem se naučila zacházet až celkem nedávno, zdálo se mi to
složitější. Ale jak ubývá času a já už nejsem tak moc LH zapálená jako
dřív, šiju už vnitřní švy kostýmů taky často na stroji. Kolik toho tak
vyrobím, to je různé. Záleží na tom, jestli se objeví nové období, na
které ještě nemám kostým, nebo děti nějak víc vyrostou a je třeba jim
kompletně měnit šatník nebo je potřeba vybavit nováčky... Obvykle na to
třeba dva měsíce nesáhnu a pak týden před nějakou akcí jedu jako
splašená :) Věci na běžné nošení skoro vůbec nešiju, spíš jen občas něco
opravím a upravím.
A vyšívání je další kapitola, tomu jsem se dlouho bránila, protože jsem
chtěla představovat prostou ženu. No ale pak manžel začal s rolí
urozeného šlechtice, takže bylo nutno ho nějak vyzdobit. A já zjistila,
že mě to baví víc než jiné textilní techniky. Takže teď už skoro víc
vyšívám, než šiju nové oděvy.
Caithlin
Ahoj,
chtěla bych se zeptat: Jaký je tvůj oblíbený spisovatel/spisovatelka?
Jaký je tvůj oblíbený seriál? Jezdíš na nějaké LARPY (trpasličí kostým)
nebo už jen living history? Nosíš ještě sárí nebo už tolik ne?
Moc děkuji za odpovědi :)
Nejoblíbenější spisovatel je Arthur Ransome. Sice psal knížky pro
mládež, ale vracím se k nim stále, stále mi mají co nového říct. A pořád
věřím, že se naučím opravdu plachtit, alespoň na stará kolena :)
Oblíbený seriál – nemám žádný u kterého bych opravdu napjatě čekala na
další díly. Sledovala jsem Downton Abbey a později Home Fires, ale ten
mi zrušili. Ráda se vracívám k Foylově válce a někdy se podívám i na
starou animovanou Dariu.
Na larpy už nejezdím, není čas. Ale třeba se k tomu ještě někdy dostanu.
Sárí nosívám občas doma, na veřejnosti se v něm už moc dobře necítím.
 |
| Autor fota: Honza Keokotah
|
Lenka95
Ahoj, jako většina z dívek a žen zde na fóru i já toužím po velmi
dlouhých vlasech. Jediné zdravé, hebké vlasy mám ale na temeni hlavy.
Přední vlasy, vlasy za ušima a úplně spodní vlasy jsou neskutečně suché,
roztřepené, ztenčené a nerostou, jsou strašně slaboučké.
Lze nějak dosáhnout lepší kvality těchto vlasů? Používám masky, oleje, doplňky stravy, nebarvím, nežehlím, nefénuji,
myji max 2x týdně, opravdu o ně pečuji, ale nejsou schopné narůst husté a
ve stejné délce. Mockrát děkuji za jakoukoliv radu :)
Bohužel na tohle odpověď nemám, moje vlasy si rostou tak nějak samy a
jsou spíš silné a drátovité. Ale na fóru někdo určitě poradí.
Portos
Lenka95: Tady je spíš prostor pro osobnější dotazy na Bonemínu (i
když věřím, že i tak ti ráda odpoví). Zkus svůj dotaz zopakovat spíš ve
fóru, tam se ti sejde víc odpovědí.
A můj vlastní dotaz na Bone: No mě by samozřejmě zajímalo to „dobré
jídlo“:-D Co ráda pečeš/vaříš? A necháváš se při tom inspirovat LH,
nebo vyznáváš jen "moderní" kuchyni?
Ráda peču a vařím skoro všechno, u čeho se dá experimentovat :) Když je
třeba přesně dodržet recept, nebaví mě to. Obvykle si najdu nějaké
jídlo, pak ho postupně opakuju a trénuju do dokonalosti, a když je to
perfektní, přestane mě bavit a začnu zase s něčím novým. Maso, zelenina,
pečivo, cukroví... v tom si meze nekladu. Inspiraci beru jak ze starých
kuchařek, které sbírám, tak z moderního vaření. Občas sleduju třeba
Hestona Blumenthala a jeho kuchařské šílenosti, ale to spíš jen jako
inspiraci, kam až se dá v kuchyni zajít.
astrid
Ahoj, Bone! :-) S Tebou už mám LH natolik spjatou, že přihodím taky něco z otázek z tohohle ranku:
Zajímalo by mě, v jaké historické éře by ses nejraději zabydlela – a
jaký post by se Ti zamlouval (bez ohledu na gender)? Užívají si s Tebou
různé akce i děti? Nepostrádáte při nich jistý komfort dnešních
vymožeností?
A jedna osobní volnější: jak odpočíváš, když se nevěnuješ některé ze svých činorodých aktivit? Co Tě nabíjí? :-)
Těším se na rozhovor!
Historickou epochu je těžké vybrat, každá doba má svá pro a proti, navíc
tím, že ji vidíme z odstupu, ji těžko dokážeme vnímat stejně jako ti,
kteří tehdy žili. Můj ideál je ale doba, kdy bylo Římské císařství
stabilizované, já bych byla bohatá vzdělaná patricijka – vdova žijící
stranou od velkoměsta v komfortní vile se spoustou sloužících, fakticky
samostatná a o sobě rozhodující. A určitě si to představuju mnohem
jednodušší a příjemnější, než to v reálu bylo:) Na historické akce s sebou zatím vozím jen staršího syna, mladší by z
toho ještě moc neměl, ale od příštího roku už začnou jezdit oba.
Staršímu se to zatím líbí, hodně si to užívá a komfort dnešních
vymožeností mu nechybí, naopak, bere to jako součást velkého
dobrodružství. A já se celkem dobře
dokážu smířit s tím, že si na
internet a teplou sprchu pár dní počkám :)
Co se odpočinku týče, nejvíc mě nabíjí obyčejná chůze. Procházka, při
které na mě nikdo nemluví, nikdo po mně nic nechce, nemusím mluvit ani
nic poslouchat, jen jdu, bez pevně daného směru a časového plánu.
| Autor fota: Honza Keokotah
|
ilona
Bone, jaká je tvá představa ideálně stráveného dne?
Máš nějak cestovatelský sen, zemi, kterou bys ráda navštívila?
A jsi pověrčivá ? :D
Ideálně strávený den – by musel mít minimálně 124 hodin, aby se do něj
vešel alespoň zlomek toho, co bych chtěla stihnout :) Probudit se úplně
vyspaná, za ranních červánků vyšplhat na kopec a sledovat východ slunce,
setkat se s milými lidmi, přečíst zajímavou knížku, zajít na dobrý
koncert nebo film, naučit se něco nového, vědět, že mě má někdo rád, a
večer zase v klidu usnout.
Určitě se jednou chci podívat na Island, ideálně alespoň na měsíc, ať mě
nepopohání žádný časový plán. Dál třeba Kanada, Skotsko, Irsko,
Bretaň, Jižní Francie, Maďarsko, Polsko, Řecko, Španělsko, Švýcarsko,
střední Asie, Izrael, Egypt, Jihoafrická republika, Brazílie, Austrálie,
Nový Zéland, Galapágy, důkladně projet i to naše Česko a Slovensko...
Neměla bych raději napsat seznam zemí, kam se mi nechce? :D
Pověrčivá nejsem, ale z koček přebíhajících přes cestu těsně před autem dobrý pocit nemám :)
 |
| Autor fota: Honza Keokotah
|
Morganna
Šla bys do mlýna na Černé vodě?
Největší výzva?:D Jakákoliv.
A největší sen? :D
Do mlýna na Černé vodě ani za zlatého Krabata!
Největší výzva, v jaké oblasti? Tak třeba zvládnout veřejný projev před lidma bez červenání a koktání :)
Snů mám taky stále ještě hodně. Těžko se z nich vybírá ten největší. Třeba abych dobře vychovala svoje děti, abych v tom, co dělám, byla
fakt dobrá a někdo si toho i všiml, abych měla dost času, zdraví a
prostředků na cesty do všech těch zemí, co bych ráda navštívila...
seelya
Ahoj Bone,
nikto sa zatiaľ nespýtal ako si sa dopracovala k DV, takže sa pýtam ja.
A keď už som pritom, si tuším jedna z najstarších aktívnych členov, ako
vnímaš posun od začiatkov fóra až po dnes? Čo sa podľa teba najviac
pozitívne zlepšilo, a čo naopak vnímaš ako negatíva, ktoré proste „idú“ s
časom"? Ak by si tu niečo mohla vrátiť späť, čo by to bolo? A dosiahla
si už svoj vlasový cieľ, alebo stále pestuješ? A kam až chceš v takom
prípade vlasy dopestovať?
A mám ešte zo dve „light“ otázky - akú čokoládu odporúčas na mlsanie? A,
vzhľadom na čas, ktorý som strávila slintaním nad fotkami tvojich
koláčov, čo bola pre teba dosiaľ najväčšia kuchárska výzva?
A ešte jeden dotaz na living history (vôbec sa v tom nevyznám, takže sa
možno pýtam úplnú blbosť) – chodíš v rámci LH aj na súboje, pranice a
podobné veci? Alebo je to len chlapská doména? Ak áno, čím sa ohánaš?
(btw, tvoja komixová menovkyňa mala valček na cesto, je taká „zbraň“ v
rámci LH povolená?:-D)
Teším sa na rozhovor a dúfam, že ťa toto kvantum otázok nepoloží. :)
K DV jsem se dostala obyčejným googlením. Měla jsem tehdy vlasy pod pas a
hodně roztřepené konečky, tak jsem zadala něco jako „třepení dlouhé
vlasy“ a jako první odkaz mi vyskočily tyto stránky. První měsíc jsem
jen nasávala informace a četla (jo, tehdy se to tu ještě dalo celé během
měsíce přečíst :) ) a pak se i přihlásila a začala povídat. Na začátku
to tu bylo dost alternativní, spousta různých lidí, které člověk dokázal
snadno odlišit. Postupně mnozí dešli a mnohem víc přišlo, ta původní
rodinná atmosféra je už nenávratně pryč. Po některých lidech se mi tu
stýská a doufám, že třeba někdy ještě nakouknou a napíšou, kam se za ty
roky posunuli. A mrzí mě, že už se nepořádají srazy, a když už ano, mají
mizivou účast. Na druhou stranu tím, že přibyli noví lidé, rozšířil se
záběr a množství informací o účesech, šamponech, péči... skoro o všem.
Můj vlasový cíl vždycky byl pevné husté netřepící se vlasy do půlky
stehen. Ale postupně jsem se o něj přestala snažit, nechávám to na
vlasech, kam dorostou, tam budou. A než mít tři vlásky na každém stehnu,
to to radši zastřihnu.
Čokoládu na mlsání mám ráda buď nějakou hořkou, 60–70 % kakaa, nebo
naopak hodně sladkou, třeba takovou dvojbarevnou, kde spodek je mléčná
čokoláda s kávovou příchutí a na tom čtverečky z bílé čokolády.
Nejvější a nesplněná kuchařská výzva byl kupodivu obyčejný kváskový
chléb. Zvládám ho už dobrý, ale stále to není absolutní špica. Ale
příští rok snad budu mít k dispozici kamennou pec, tak uvidíme. A další
velká výzva pro mě je, jak to jídlo nazdobit, naskládat na talíř a
vyfotit, aby se na něj sbíhaly sliny. Foodbloggerka ze mě asi nebude :)
LH bojování není jen výsadou mužů, jsou i bojující ženy (obvykle
přestrojené za muže, nebo naopak záměrně v situacích a rolích, kdy víme,
že ženy taky bojovaly), ale já nebojuju. Před lety se učila šermovat,
ale nezůstala jsem u toho, není mi to blízké. Dnes už ani moc nekoukám
na bitvy a věnuju se hlavně táborovému životu. A váleček... no... ono
to není náhoda, že mám tuhle přezdívku, to když je člověk vzteklej a v
ruce má zrovna tuhle věc... ;) Ale v rámci klasických bitev se opravdu
nepoužívá :)
Nominace pro další rozhovor: Portos. Protože má zajímavý literární i
hudební vkus, protože má parádní lokny a protože chlapy na tak žensky
zaměřeném webu je prostě potřeba si hýčkat :)
Foto (C) Bonemína, Honza Keokotah
(C)
Dlouhevlasy.cz, Bonemína
, 2016. Publikování části nebo celku na
jiných webech je přísně zakázáno, možné POUZE na základě písemného
souhlasu dlouhevlasy.cz (
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
)
Sdilej clanek na Facebooku
 |
PÉČE 
