Brýle jsem nosila již od začátku 2. třídy ZŠ. krátkozrakost se nesutále zhoršovala, až kolem 25.roku dosáhla 6,5 a 7,5 dioptrie. V mých 17. letech se navíc objevily degenerativní změny na rohovce v podobě bolestivých vřídků a nepravidelně ztenčené rohovkové vrstvy. Operace tehdejšími metodami byly vyloučena. Degenerace se postupně rozšířila na obě oči a úlevou mi bylo alespoň nočení kontaktních čoček.

Letos na jaře však moje oční lékařka konečně usoudila, že již byly vyvinuty metody schopné mou krátkozrakost i navzdory poškozené rohovce odstranit. Doporučila mne na vyšetření na klinice Lexum. Po nejasném výsledku měření v českobudějovické pobočce jsem byla poslána přímo do rukou vedoucího kliniky v Praze, MuDr. Martina Filipce. Ten mne prohlédl a usoudil, že na operaci si troufne. Doporučil mi nejmodernější femtosekundový laser (samozřejmě nejdražší metodu, ale kdo by šetřil na očích, že?). Pro představu jsem vám okopírovala ze stránek kliniky, jak tento přístroj funguje:

Získat jasnější a ostřejší vidění než kdykoli předtím s brýlemi nebo kontaktními čočkami Vám umožní nejvyspělejší a nejšetrnější způsob korekce zraku FEMTO LASIK PREMIUM. Tato nejpřesnější metoda, jakou laserové zákroky nabízejí, byla schválena americkou NASA a US Army pro korekci zraku astronautů a vojáků.Při zákroku se používají dva typy laserů: femtosekundový pro vytvoření ochranné rohovkové lamely, bez použití ostrých nástrojů, a excimerový, kterým se odstraňují dioptrie.Nejprve pomocí aberometru přesně změříme nejjemnější vady oka (tzv. aberace vyšších řádů), které jsou, stejně jako otisky prstů, jedinečné pro každého z nás, a ty potom přeneseme do excimerového laseru. Femtosekundovým laserem vytvoříme velmi šetrně s dokonalou přesností ochrannou rohovkovou lamelu. Díky přenosu dat z aberometru je možné přistoupit k oku pacienta zcela individuálně a odstranit i drobné odchylky či optické nedokonalosti. Bezprostředně po zákroku pacient vnímá výrazné zlepšení vidění a již druhý den dosahuje zraková ostrost u většiny pacientů 100 %.

Týden před operací jsem nesměla nosit kontaktní čočky, jen brýle (kvůli předoperačnímu vyšetření) a nejméně dva dny se nelíčit, aby se do oka nedostaly drobečky řasenky či stínů. Po důkladném přeměření zrakové ostrosti a dalších parametrů oka mne odvedli do malé místnůstky, do níž se vcházelo chodbou přes lepicí plochu. Na tu se nalepily nejhorší nečistoty z bot a těsně za plochou již musely být na botech navlečené jednorázové návleky.V čekárničce jsem dostala jednorázový plášť přes oblečení z buničiny a taktéž jednorázovou operační čepičku. Nastal trochu problém s copem :), smotat jsem ho nemohla, nevešla bych se jim do hlavového otvoru v lůžku, takže jsme ho nakonec zastrčily za plášť. Na čelo jsem dostala nálepku se jménem, aby mě v tom mundúru vůbec někdo poznal :). V křesílkách již seděly asi 4 stejně "vymóděné" spoluoběti, některé podřimovaly. Dostala jsem oblbovací tabletku a asi třikrát mi byly rozkapány oči. Po necelé hodině čekání mne sestra odvedla do předsíňky laserového sálu.

K mému úžasu mi nejdřív vrazila do rukou velkého modrobílého plyšového psa :). Bylo to příjemné překvapení, hebounký plyš mám ráda. Dostalo se mi vysvětlení, že tohoto pejska budu mít při operaci na břiše a budu se ho držet, abych si náhodou omylem nesáhla pod laserový paprsek. A tak se také stalo. Před operací přišel do předsíňky ještě pan primář Filipec a stručně mi vysvětlil, co mi bude na očích dělat. A hned potom mne odvedl sdo laserového sálu. Natáhla jsem se na lůžko a zapasovala hlavu do  otvoru s opěrkami po stranách. Laser byla mohutná šedá konzole ve tvaru "T". Otočili lůžkem tak, abych měla pravé oko pod tryskou prvního laseru a začali mi nastavovat polohu hlavy. "Bradu výš" - no jo, jenže jak, když mě táhnou spletené vlasy na opačnou stranu? Za nepatrný  pokus hlavu nadzdvihnout jsem dostala rázně vyhubováno. Oko se však nakonec podařilo nasměrovat, asistující lékař polohu schválil, laser zaměřil duhovku a příjemným ženským hlasem zaměření potvrdil. Připadala jsem si jako v Avataru nebo ve Star Treku :). Lékař mi oční víčka znehybnil kruhovou svorkou a přilepil horní i dolní víčko izolepou k hlavě. Jak jsem očekávala, tohle byla asi ta nejnepříjemnější část. Svorka tlačila, ale do oka mi naštěstí občas něco kápli, aby mě nepálilo od vysychání. Přístroj mi kruhovým pohybem "napěnil" rohovkovou vrstvu, takže jsem zcela ztratila vidění, viděla jsem už jen hustou bílou mlhu.chirurg si je ještě uhladil přímo na oku nástrojem připomínajícím zubařský drátek, takovým zahnutým spárkem ve tvaru poloviny "S". To samé se opakovalo u druhého oka.

Drbala jsem pejska za ušima a kromě nepříliš příjemného, ale nijak drastického tlaku jsem necítila nic.

Pak mne přesunuli pod druhou trysku laseru. Zde svítilo zelené naváděcí světlo v kruhu diod. Brzy se rozsvítilo červené světlo naváděcího radaru, který navádí laserový paprsek na přesná místečka na oku, a které jsem dostala za úkol co nejpečlivěji sledovat pohledem, abych tak navádění co nejvíce usnadnila. Po spuštění začal laser rohovku pálit a páchlo to skutečně jako spálené vlasy :). Pravé oko s horší vadou dostalo dvě dávky, levé pouze jednu. Zelené naváděcí světlo v kruhu diod byla od dětství první věc, kterou jsem spatřila dokonale ostrou. Jenže hned po vypálení mi byla na rohovku opět vrácena horní lamela, takže zrak se opět zamlžil.

Celý zákrok na obou očích trval cca 25 minut. Pan primář se pak se mnou rozloučil a sestra mne odvedla do "šatničky". Tam jsem se zbavila jednorázového operačního obleku a dostala jsem malinkého pejska s logem kliniky na památku :). Se stále mlhavým viděním jsem byla odvedena nahoru na pooperační prohlídku. Lékařka konstatovala, že vše vypadá tak, jak má. Dala mi balíček se sáčkem prášku proti bolesti, antibiotickými kapkami a s umělými slzami a instrukce: antibiotika kapat 5x denně po celý týden, umělé slzy každé dvě hodiny. Oči se mezitím začaly probírat z umrtvení kapkami a začaly řezat a pálit. Nic příjemného, ale také nic, co by se nedalo vydržet. Navzdory předpovědi, že teď oči budou slzet, ty moje neslzely vůbec, naopak byly pořád suché. S tím, že druhý den mám přijít hned ráno na pooperační kontrolu, mne prospustili a teta mne odvezla do svého bytu, kde jsem si nakapala oči a zalezla do postele.

Stále omámená anestetikem v podobě tabletky jsem brzy usnula. Po čase jsem se probudila, oči bolely, stále byly mlhavé, ale levé oko již vidělo ostřeji. A bolely, ne že ne, taková bolest, jako když máte oči úplně vyschlé a v nich jemný písek. Přesto jsem se rozhodla, že na analgetikum to ještě není, pustila jsem si na mobilu metal :) a ten mě brzo zase uspal.

Večer jsem již viděla na levé oko ostře, pravé však bylo stále neostré. Bolest už ustoupila. Druhý den na kontrole jsem to sdělila doktorce. Ta obě oči prohlédla a a přestože řekla, že nevidí nic abnormálního, připustila, že moje předchozí vada rohovky mohla výsledek operace ovlivnit. Proto mne objednala na další kontrolu v pátek 30.12., až se pooperační stav stabilizuje, aby se mohlo rozhodnout, co s okem dál.

Jsem tím poněkud znepokojena, to přiznávám. Přestože levé oko vidí jako ostříž, pravé zůstává neostré asi jako při 2-3 dioptriích krátkozrakosti. Jeho ostrost se také podivně mění. V horkém a suchém prostředí (např. v obchodě) se zamlžení výrazně zhoršuje, krátce po nakapání se zase na okamžik zlepší,venku na ulici je to někde uprostřed. Rodiče jsou také znepokojeni, místo radosti z nových očí se obávají komplikací.

Tato operace se nedá dělat znovu, výsledek bývá nevratný. Nicméně pokud by došlo na nejhorší a zákrok se skutečně na mém pravém oku nepodařil, jsou zde naštěstí ještě metody vyrovnání, doplnění nebo transplantace rohovky. Držte mi proto palce, aby to nebylo nic nenapravitelného a po další kontrole vás zase informuji, jak to vypadá a jakým způsobem se dá případně takováto komplikace napravit.

Máte-li na mě nějaké otázky nebo potřebujete detailnější info pro studium (kdopak že to tu psal, že zrovna probírá patologii oka?;)), beze všeho mi napište do soukromé zprávy. Odpovím vám, jak jen mi to mé laické (ne)znalosti dovolí.

Nicméně všichni ostatní, co tene den se mnou operaci podstoupili, viděli druhý den při kontrole báječně a bez problémů. Pokud nemáte rohovku již poškozenou jako já, pak je u toho typu zákroku téměř 100% úspěšnost. A mohu-li poradit těm, kdo také o laseru uvažují, tuto středu uvedli do provozu novější verzi femtolaseru Crystal Line na oční klinice Gemini ve Zlíně. Je to modernější přístroj než ten, kterým operovali mě a má ještě jemnější a čistší řez. Lepší zatím v naší republice nemáme. Když se rozhodovalo o mém zákroku, tento laser ještě k dispozici nebyl, takže jsem jej nemohla využít. Ale vy, kdo půjdete v příštím roce, již budete moci...