|
kvě 04
2012
|
Sen vs. skutečnostPosted by Nicole in Untagged |
 |
Inspirovalo mě hned několik dotazů v Poradně, které měly společné téma. A tak jsem se pustila do trošku netradičnýho blogu.
http://www.makeupweb.estranky.cz/clanky/tipy-a-tricky/sen-vs.-skutecnost.html
del.icio.us · digg this · spurl · reddit · furl this
Sdilej clanek na Facebooku
Komentáře
(10)
Moc pěkný článek, Nicole!! Pravda pravdoucí!
Nicole, to jsi napsala moc krásně 
Já bych k tomu jenom dodala, že je prima, že tu poradnu provozuješ, sama ti vděčím za to, že jsi mi pomohla navrátit se k mým barvám. A občas obdivuji tvou svatou trpělivost, se kterou odpovídáš na některé dotazy 
Já bych k tomu jenom dodala, že je prima, že tu poradnu provozuješ, sama ti vděčím za to, že jsi mi pomohla navrátit se k mým barvám. A občas obdivuji tvou svatou trpělivost, se kterou odpovídáš na některé dotazy 
Tak já třeba vím, že ta moje zářivá zrz není přirozená a všichni to vidí, i po tom co tu píšeš a co bylo kritizováno v pekle, pořád se v ní cítím líp než ve svojí přirozené myší barvě i v barvené blond, která odpovídala mojí dětské barvě. Nosím i na sobě jiné barvy než předtím. Ale třeba se jednou vrátím k "přirozenosti".
Podle mě je důležité hlavně, aby se člověk sám cítil dobře, okolí může mít jiné představy.
Podle mě je důležité hlavně, aby se člověk sám cítil dobře, okolí může mít jiné představy.
jitty: proč jsi to, u všech všudy, takhle vztáhla zrovna na sebe? Nejde o to nebarvit vlasy vůbec, ale zachovat svůj barevný typ a osobnost a to se tobě daří.
Je to pěkný článek 
Ale není to jendoduché... Pokud je někdo spokojen např. se svou barvou vlasů, je to šťastný člověk... Obzvlášť pokud nemá chuť experimentovat.
Ale řekla bych, že většina lidí až tak spokojená není a přiblížit se nějakému ideálu (ve smyslu "splňuje to nějaké moje očekávání a představy ještě navíc mi to sluší a není to jako pěst na oko) není úplně snadné... OBzvlášť v těhle končinách, kdy hooodně lidí má poněkud neurčitou myší barvu.
Vím o čem mluvím - vzhledem k tomu, že jsem měla na kebuli fakt vše kromě zářivé červené, černé a peroxidové blond A nejvtipnější na tom je, že mi vždycky každý říkal něco jiného - někomu se víc líbilo to, jinému ono a tak...
Tak to jenom na okraj, ono se to pěkně říká, ale kolikrát o něco hůř vykonává Uvidíme, jak nakonec skončím 
Ale není to jendoduché... Pokud je někdo spokojen např. se svou barvou vlasů, je to šťastný člověk... Obzvlášť pokud nemá chuť experimentovat. Ale řekla bych, že většina lidí až tak spokojená není a přiblížit se nějakému ideálu (ve smyslu "splňuje to nějaké moje očekávání a představy ještě navíc mi to sluší a není to jako pěst na oko) není úplně snadné... OBzvlášť v těhle končinách, kdy hooodně lidí má poněkud neurčitou myší barvu.
Vím o čem mluvím
- vzhledem k tomu, že jsem měla na kebuli fakt vše kromě zářivé červené, černé a peroxidové blond A nejvtipnější na tom je, že mi vždycky každý říkal něco jiného - někomu se víc líbilo to, jinému ono a tak... Tak to jenom na okraj, ono se to pěkně říká, ale kolikrát o něco hůř vykonává
Uvidíme, jak nakonec skončím
Lalaith: pokud jde o barvu vlasů, odstínů je tolik, že každému sluší víc než jen jeden. Navíc opravdu není nutné zůstávat u světle hnědé. Spíš jde o to nejít proti svému typu. Jinými slovy kurpuletní dáma převlečená za diblíka si svůj sen v podobě přeměny v éterickou bytost splnit nemůže, ale svým urputným lpěním na něm si velmi škodí.
Jako další výrazný příklad bych dala třeba mladíky, kteří si kvůli neogotice nebo symfometalu plácnou na hlavu černou, i když k nim naprosto nejde. Z pěkného kluka je rázem souchotinář s kruhy pod očima :-(
Jako další výrazný příklad bych dala třeba mladíky, kteří si kvůli neogotice nebo symfometalu plácnou na hlavu černou, i když k nim naprosto nejde. Z pěkného kluka je rázem souchotinář s kruhy pod očima :-(
Velmi pěkný článek, Nicole! I když člověk často slýchá, že má zůstat sobě vlastní, stejně si občas od různých stylizací nepomůže.
Takovýhle článek je trefné připomenutí, že se to nevyplatí přehánět. ;-) Hezky a výstižně napsané...
I když člověk často slýchá, že má zůstat sobě vlastní, stejně si občas od různých stylizací nepomůže. Takovýhle článek je trefné připomenutí, že se to nevyplatí přehánět. ;-) Hezky a výstižně napsané...
Nicole: nene, já si to nějak neberu. spíš jsem to myslela podobně jako Lalaith a sebe uvedla jako příklad tak neutrální příklad: pokud někomu budou stokrát tvrdit, že mu sluší růžová, a dotyčný ji nesnáší, buď ji nebude nosit nebo se bude cítit divně. čímž pádem, i když bude třeba nosit žlutou, která mu typově nesedne, ale cítit se bude dobře, tak je to lepší, ne?
tak neutrální příklad: pokud někomu budou stokrát tvrdit, že mu sluší růžová, a dotyčný ji nesnáší, buď ji nebude nosit nebo se bude cítit divně. čímž pádem, i když bude třeba nosit žlutou, která mu typově nesedne, ale cítit se bude dobře, tak je to lepší, ne?
jitty: není jediná růžová a jediná žlutá, tudíž je možné vybrat odstín, ve kterém se dotyčný bude cítit dobře. Navíc pro každého se hodí hned několik barev/odstínů/stylů, takže je z čeho vybírat. Jen se s tím ve zrychlené současnosti chce málokdo piplat.
Například mně může nějaká image rychlokvaška tvrdit, že se ke mně nehodí černá. Ovšem naprosto pomine fakt, že i černá má spoustu odstínů, nádechů a nuancí.
Například mně může nějaká image rychlokvaška tvrdit, že se ke mně nehodí černá. Ovšem naprosto pomine fakt, že i černá má spoustu odstínů, nádechů a nuancí.
Clanek podareny, prinutil mne se nad sebou zamyslet (to se nestava casto ) Nicmene chapu, co tim chtela Jitty rict: dle barevne typologie, co jsem dostala od mamy k svatku (posledni zachvev presvedcit mne, ze barvit si hlavu hennou na cervenou mi "fakt neslusi"), a pani mne zaskatulkovala do "letniho typu" ... hmm ... ma to jedinou vadu: vyblite barvy nesnasim a kdokoliv na mne zkusi s ruzovou nebo bezovou v jakemkoliv odstinu, riskuje minimalne zmrzaceni, ne-li rovnou jednosmerny listek s mistenkou do nebe. Vicemene z tech barev, co mi doporucila, jsem ochotna "tolerovat" azurovou a matove zelenou (ani vyblitou zlutou nevezmu na milost) ... ovsem stejne je mi nejlip v zarivych a sytych barvach (teple studene dokupy, at uz je to modra, zelena, oranzova, cervena, zluta ... hlavne at jsou vesele a vyrazne).
No, stejne to nakonec skoncilo na tom, ze se v prve rade musim libit sama sobe, kdyz vylezam z domu A doporuceni Nicole z poradny vzdycky aspon zvazim (diky tobe jsem vzala na milost zelenou, ktera do te doby v mem satniku nemela misto ) I kdyz vim, ze ta studena cervena, co si na hlave s takovou namahou tvorim je celkem hranicni ... 
) Nicmene chapu, co tim chtela Jitty rict: dle barevne typologie, co jsem dostala od mamy k svatku (posledni zachvev presvedcit mne, ze barvit si hlavu hennou na cervenou mi "fakt neslusi"), a pani mne zaskatulkovala do "letniho typu" ... hmm ... ma to jedinou vadu: vyblite barvy nesnasim a kdokoliv na mne zkusi s ruzovou nebo bezovou v jakemkoliv odstinu, riskuje minimalne zmrzaceni, ne-li rovnou jednosmerny listek s mistenkou do nebe. Vicemene z tech barev, co mi doporucila, jsem ochotna "tolerovat" azurovou a matove zelenou (ani vyblitou zlutou nevezmu na milost) ... ovsem stejne je mi nejlip v zarivych a sytych barvach (teple studene dokupy, at uz je to modra, zelena, oranzova, cervena, zluta ... hlavne at jsou vesele a vyrazne). No, stejne to nakonec skoncilo na tom, ze se v prve rade musim libit sama sobe, kdyz vylezam z domu
A doporuceni Nicole z poradny vzdycky aspon zvazim (diky tobe jsem vzala na milost zelenou, ktera do te doby v mem satniku nemela misto ) I kdyz vim, ze ta studena cervena, co si na hlave s takovou namahou tvorim je celkem hranicni ... Komentare od clenu Facebooku
