Hned druhý den jsem si hodila na vlásky s mamky pomocí šampon - kakaově hnědý. Zajímavě to chytlo... Ale pořád to není ono...
Achjo, chtěla jsem být červená, chytlo to fialově a absolutně mi to neslušelo a teď se taky necítím...

     Je to zvláštní, člověk po něčem touží, pak to má a stejně není spokojený. Zjistí, že mu to nesluší, nehodí se to k němu a rázem je takovéto kouzlo toho co kdyby ryby pryč...
Je pak člověk smutný? Naštvaný? Proč tam není ta radost, že mám být spokojená, protože to, co mám, se ke mně vlastně hodí?
Je to zvláštní...