My a móda

[Hawkey]

Vždycky když slyším tenhle argument, tak mě to nutí přemýšlet nad tím, v čem by takové slečny chodily před sto, dvěstě lety... Teďka je to naprosto běžná uniforma, člověk to na sebe natáhne a nemusí u toho moc přemýšlet, ale jen tak čistě zvědavostně... [/quote]

No tak čistě teoreticky, ony kdyby ty dřívější slečny taky neměly tyhle snahy uzpůsobit si oblečení svému životnímu stylu, tak bysme dneska nenosily kalhoty, nebo třeba kraťasy, a tak. Předpokládám, že tyhle všechny kusy v šatníku primárně nevznikly ani tak z touhy se odlišovat případně ukázat kus kůže navíc, aby byly zajímavé, ale prostě že se některé činnosti dělaly líp, když kolem ženy nevlály nařasené sukně . V dnešní době se to, pravda, trochu zvrtlo, ale já třeba obdivuju lidi, co v tramvaji potkám ve vytahaných teplácích, nebo s barevně naprosto divokým oblečením. Závidím jim, že s kamennou tváří dokáží svoje oblečení předvést okolí a je jim jedno, co si o nich kdo myslí. Ale to je opravdu o odvaze a ne o módě. A co se týče divadel, tak je mi vždycky divné, že některým lidem ti herci, ostatní lidé ani to prostředí nestojí za to, aby se trošku ozvláštnili. Chápu, že to není pohodlné oblečení, i kvůli tomu, že mám problémy s podpatkama, tak si leckdy divadlo odepřu, necítila bych se, kdybych tam dorazila s křuskama, i když by mi byly pohodlné sebevíc. Je fajn, že můžeme nosit, co a kam se nám zamane, ale měli bysme vědět, co je slušné. Nakonec už Darwin říkal, že nás od zvířat odlišuje mimo jiné i rozvinuté estetické cítění a s tím spojený smysl pro krásno .

[Nicole]

Mně se ta iniciativa líbí. To outdoorové oblečení, tepláky a taky ještě různé modely z obchodu s pracovními oděvy člověk vidí doslova všude. Já osobně jsem to už viděla na banketu, v luxusní restauraci, v Národním i na pracovním pohovoru. To vše jsou místa, kam toto oblečení patří asi tak jako pyžamo Takže souhlasím s tím, že by člověk měl chodit upraveně a čistě oblečen podle příležitosti.
A i když se můj styl hodně vymyká a například sukni by na mě nedostali ani pod pohrůžkou smrti, do toho Národního si prostě svoje trika a košile s lebkama ani řetězy nevezmu. Prostě jsou příležitosti, kdy i já držím bezlebkovou dietu a vezmu si košili, nedžínové kalhoty a naleštěné polobotky. Protože to je prostě výraz respektu a úcty k dané společnosti a příležitosti.

[thel]

Jen bych ráda zkonstatovala, že jsem se svým příspěvkem nesnažila nikoho vysvléci z kalhot, nebo je dokonce hanit (haním jen vlastní vylonženě outdoor kalhotové období ). Mluvila jsem hlavně o řekněme příhodném řešení situace s oblečením při přebíhání mezi lokalitami s různým dress codem. Pracuji v kultuře a je naprosto běžné, že končím neplánovaně v divadle či na koncertě. A ač se to odpůrcům sukní možná nebude líbit, přes den a tam kde by společenské kalhoty byly až nežádoucí se dobře volená sukně ztratí...

PS: A zmiňovaný obdiv byla dílem taková automatická reklama na zmiňované topy z naší dílny- za což se omlouvám, nepatří to sem. Jen jsme teď v aktivní fázi sebepropagace.
_________________
Ignoti nulla cupido...

[Jean Grey]

Já té iniciativě fandím. Řekla bych, že nejde ani o zákaz vstupu jako takový, ale spíš právě o to rozvíření debaty o oblečení. Vždyť to, co máme na sobě je naše prvotní komunikace s okolím a spousta lidí si to ani neuvědomuje.

[Adluska]

Já mám hrozně ráda sukně a šaty, ale prostě v létě jsou někdy pohodlnější kalhoty, obzvlášť, když pak máte odřenou kůži (tlustší stehna). Navíc při mém stylu sezení jsou kalhoty prostě lepší, i když mi přidělali v práci desku, takže si tam můžu sedět jako chlap v hospodě a nikdo to nevidí.
Ale možná že jsem teď spíš teda zas kalhotová.

To samé je s tričánkama. Nosila bych klidně košile, nebo košilové halenky (ne na knoflíky, jedině patentky ), ale všechno mi sedí na tuku nad zadkem a vypadám jako krabice, což elastický materiál nedělá.

[ilona]

- tak kdyby na mě za dveřmi obchodu číhal takovýto vyfiknutý mužík, jako je pan Kučera ,zřejmě bych tam měla strach vkročit - navíc ty boty uzamčené ve vitrinkách jako šperky - no já se svou mizernou hotovostí v penežence bych v tomto obchodě určitě nenakoupila ..pro mě za mě - at si tam lepí zákazy jaké chce .

Navíc .. ten pohled na vhodnosti či nevhodnost oblečení je docela relativní. Například loni se u nás pořádal zájezd do divadla (Brno) - všichni si oblékli to nejlepší, co doma měli ,po příjezdu do divadla nám šatnářka řekla - vy jste určitě z vesnice - tam berou návštěvu divadla jako svátek a vždy přijdou slušně oblečení. Jenže kdyby na tu naši skupinu mrkla svým přísným okem třeba v článku zminovaná paní Františka ( která z mého pohledu občas nastoupí před kameru zmalovaná hůř než prodavačka ve střelnici ) - zřejmě by omdlela hrůzou , poněvadž ty různé kousky oblečení sice byly do divadla vhodné - ale v různých dobách , takže boty sice černé - ale všelijakých tvarů (ani nevím,zda momentálně jsou v kursu špice u bot kulaté, hranaté či špičaté) , určitě se by se tam našlo pár štastných jedinců, kteří nepřibrali ani gram a tudíž se mohli obléct do kvádra, které pamatovalo totáč

Funkční bundy a boty jsou základ mého šatníku - když třeba člověk táhne nákup ve dvou taškách ,chybí mu třetí ruka na deštník - a tehdy je taková nepromoková bunda k nezaplacení.

[Bonemína]

Dobře majitel obchodu, jedna blbá cedule a reklamy tolik, že by ji nezaplatil

A já si dnes po mnoha letech pořídila zase džíny. Už jen ta softshellka a rejoicky mi chybí
_________________
A co hadi, krtek a vypelichany sokol?

[maybeee]

Mně se iniciativa líbí moc. Trošku to pošťouchnout, protože musím přiznat že to tahání outdoorového oděvu do města je taková naše specialitka... Třeba tady (ve Stockholmu), kde by takové pěkně vyteplené a nepromokavé oblečky měli i skutečné oprávnění, na takový model takřka nenarazíte.
Jen zdejší dámy se rády módí do fitness outfitů, ale ty jsou ve městě pořád přijatelnější.

Ani ta záležitost s taháním jeansů do divadel a jiných kulturních institucí na severu co vím neexistuje. To je ale dost vymezeno i tím fenoménem, že je to převážně mužský prohřešek a páni švédi si hodně potrpí na styl. (Můj muž běžně utrácí za oblečení měsíčně daleko více než já a prý je to běžné i v etnicky jednotných domácnostech)

[Adluska]

Musím se outdoorového oblečení trochu zastat. Vezměme situaci, že dojíždím do práce (reálně 30 km), protože spojení je fakt naprd. Nedokážu si představit, kdyby mi nejelo auto, musela bych vlakem (což je reálně busem od nás, vlak a 20 minut od vlaku do práce pěšo), že bych si v dešti kráčela v sáčku s deštníkem. To radši batoh (kvůli notebooku) a softsheelku.

[astrid]

Vždyť ta iniciativa netvrdí, že je outdoorové oblečení (nebo tolikrát zmiňované kalhoty na ženách) špatné. Nabádá jen k tomu, aby se na určitá místa, svou povahou už poněkud formální, volil decentnější dress-code. Nelze nic namítat proti tomu, když v každodenním spěchu někdo volí oblečení praktického a pohodlného rázu: jestliže se ale jde do společnosti, snad se dá najít vhodný kompromis. Přece, když se ráno člověk obléká, už předem tuší, co ho bude přes den čekat a podle toho volí šaty...