Knižní ukázky

[*Housenka]

Ze samotné ukázky bych to nepoznala. Až jsem si přečetla tip od Raketky

[Lucy W.]

Tak vzhledem k tomu, že nikdo další se nehlásí. S radostí poředávám slovo Raketce (taky už dlouho nic neposílala).
A přiznávám, že byl pěkný oříšek vybrat úryvek, kde nefiguruje kolo-křídlo nebo Hoši Rychlých šípů.
_________________
Rozhlizeni po svete nic nestoji­, plati­ se teprve za komentare.
Nebudu se menit v hada, nikdy to nepomaha.

[Raketka]

Díky, bude to těžké, vzhledem k tomu, že všechny knížky co tu mám u sebe tu už figurovaly (ano je jich asi pět, vždycky si přivezu jen to co zrovna chci číst). Naštěstí tu mám ještě knihu kterou měl půjčenou bratranec, dal ji mě a ještě jsem ji nestihla vrátit k našim. Já sama tu knížku četla už hodně dávno. Takže moje ukázka:

"Mlčeli. Sníh se neustále sypal, vánice neutichala. Ve vsi, ve svých teplých příbytcích, nikdy nepocítili děsivost přírody a její ničivou sílu. Tady, když neměli zbraně, prostředky, jimiž se člověk brání proti přírodě, neměli obydlí, teplý oděv a stravu, pocítili náhle divokost přírodních živlů, pocítili, jak bezbranný je člověk proti přírodním pohromám, zůstane-li s holýma rukama.
Cožpak kozy, těm nic neschází! Teď pěkně sedí v jeskyních, klidně přežvykují, kvečeru výjdou na pastvu, kopyty odhrnou sníh, odkryjí slehlou trávu a ukojí svůj hlad. Zajíci ohryzují keře. Veverka se pustí do svých zásob, medvěd a jezevec usnou a přečkají celou zimu bez potravy.
Ti to mají snadné. Všichni se přizpůsobili krutosti přírody. Ale co si mají počít bezbranné a nezkušené děti.
Takové pochmurné myšlenky vyvolával v našich dětech sypající se sníh, ale naděje je přece jen neopouštěla. Však nás nakonec přece jen najdou, myslely si, a to jim dodávalo síly."

[Portos]

[astrid]

Asi jsem nečetla, takže bych jen tipovala. A ani to nezvládnu bez nápovědy...

[Raketka]

Tohle byla velice těžko najitá ukázka kde se nevyskytují jména, takže pokud to je opravdu tak těžké, mohu pak přidat ukázku s jménama.

[*Housenka]

Že by další kódovka? Velice mi to připomíná knížku Zajatci pardálí soutěsky. Na autora si ale teď nevzpomenu.

[Klarusa]

No mě napadli hned Zajatci pardálí soutěsky, ale četla jsem to tak před dvaceti lety, takže si vůbec nejsem jistá. To téma by i sedělo, ale fakt nevím, nevím...

[ladyquerida]

Mně napadlo Adalbert Stifter - Horský křišťál. Sice jsem konkrétně tuto povídku nečetla, ale některé jiné od něj ano a téma mi připadá povědomé.

[Raketka]

Tak to nakonec tak těžké nebylo. Ano, jsou to Zajatci Pardálí soutěsky...autor tu nezazněl (to je stejně jen otázka strýčka Googla) a je to Vachtang Ananjan. Slovo předávám Housence.