Knižní ukázky

[astrid]

Dost by mě zajímalo pokračování, ta ukázka mě napnula.
Z čeho ale je, netuším.

[Nicole]

Tak tohle kolem mě bohužel nešlo

[morana]

OK, tak to nebudem naťahovať, bola to ukážka z knihy Kto chytá v žite od J. D. Salingera. je to veľmi obľúbená kniha mojich pubertálnych rokov, čítala som to snáď 5-krát

pokračovať bude Nicole

[*Housenka]

Aha, tak to jsem četla ... ale dávno ... ukázka se mi vůbec nevybavila.

[Nicole]

Děkuju za štafetu, ale bohužel musím předat dál. Momentálně nemám vůbec na nic čas

[morana]

taaaak, môžeme spraviť náhodný výber: kto má práve teraz čas a chuť a nejakú ukážku, tak ju sem proste hodí

[ladyquerida]

Tak když se do toho nikomu nechce...

Při víně se zase vzpamatujeme. Láhev otvírá a ochutnává sám Eduard. Dělá ze sebe znalce a okouší, není-li víno cítit korkem. Potřebuje k tomu plnou skleničku. "Excelentní!" říká s francouzským přízvukem, zakloktá a zamrká.
"Pravým znalcům vína stačí ke koštéřství jen pár kapek," říkám.
"Mně ne. Aspoň ne u takového vína. Chtěl bych vám přece naservírovat jen to nejlepší!"
Mlčíme. Svůj trumf máme v kapse. Zaplatíme jídlo za sebe i za Gerdu nevyčerpatelnými známkami.
Eduard nalévá. "Co kdybyste mě taky pozvali na skleničku?" zeptá se drze.
"Až potom," odpovídám. "Vypijeme několik lahví. Při jídle nás rušíš, protože nám počítáš sousta jako bernardýn."
"Jenom když přijdete vyžírat se známkami." Eduard tancuje kolem Gerdy jako středoškolský profesor, který se učí valčík.
Gerda se div neudusí smíchy. Strčil jsem do ní pod stolem a ona hned pochopila, co na Eduarda chystáme.
"Knobloch!" zařve znenadání jadrný velitelský hlas.
Eduard poskočí, jako by ho někdo nakopl do zadku. Tentokrát za ním stojí s nevinným úsměvem sama Renée de la Tour. Eduard spolkne nadávku. "Že vám na to pokaždé naletím!"

[Portos]

Nevím.

[*Housenka]

To by mohl být Černý obelisk (Erich Maria Remarque).

[astrid]

Taky myslím, že jde o Remarquea.