Taky nenávidíte zkušební kabinky

[Zlatushiq]

Nenavidim je slabe slovo.
Prve co ma zdepta je samotny vyber oblecenia - clovek sa hrabe v kopke plnej cisel ako S, XS, XXS, ak narazi na M moze byt rad, L je casto utopia. Kvoli tomu nakupujem len tricka, po gate musim chodit k tamanom, kedze prdel mam jak almaru a pod cislo 40 nejdem.
No a samotne kabinky - najhorsie ma podla mna moj najmilovanejsi obchod, Tally Weijl. Rozmery 1x1m, slabe sedive osvetlenie, cierne potahy, 1 uzucke zrkadlo... Vzdy mam pri skusani klaustrofobicky pocit a pri sukani sa do vybranych kuskov sa casto spotim jak prasa.
Z obchodu vacsinou vychadzam bez ulovku, so skazenou naladou, deprimovana a presvedcena o tom, ze tak prdelatu a spekatu aknoznu obludu by si jeden nevybral ani kebyze som posledna na svete a v sazke je prezitie ludskeho druhu.
Vdaka tomuto nakupovanie neznasam, priatel sa nema na co stazovat.

[Lúthien]

[derpina]

Ktore ako... snazim sa rozpamatat na nazov obchodu, myslim ze to bolo H&M ale nie som si ista: priestranna kabinka s prijemnym osvetlenim, viacerymi zrkadlami, v ktorych sa clovek vidi z viacerych stran, miesto na sedenie, dostatok hacikov na zavesenie osobnych veci aj vesiakov so skusanym oblecenim.. no jedna basen... Zato ked som naposledy v neonovom Tescu skusala suknu, mala som chvilku pocit ze predaj oblecenia je len fake a reklama na oddelenie drogerie, lebo som hned mala chut skupit vsetky anticelulitidne gely ktore tam maju... Ale asi najviac ma vytacaju kabinky s dvierkami cca po nos (jeden NewYorker u nas) v ktorych mam pocit ze akonahle prejde okolo vysi clovek, moze sa rovno zastavit a poradit ci si vyberam dobre cislo podprsenky ... pripadne roznym sposobom nedomyslene zavesy, ktore sa bud nedaju zatiahnut az po stenu kabinky, alebo sa ma snazia oklamat tym ze ich sice zatiahnut viem, ale najmensi prievan ich odhrnie... hups..
No a dalsia vec ktora mi pri skusani vadi su inteligentne umiestnene zabezpecovacie "cudliky"... idealne je to z vnutornej strany nohavic v oblasti zadku a pasu, pripadne ak spajaju dve casti oblecenia ktore by mali byt navzajom polohovatelne (opasok na nohaviciach, jazyk so snurkami na topankach...)

[Majduschka]

[jitty]

Majduschka, Zlatushiq:
Tak já nevím, já mám taky 42 kalhoty a nepovažuju to za nějaký problém je koupit. ještě tak před 15 rokama jo, to se daly jenom pánské nebo společenské a nic mezi tím. v tesku i v ca, takku mi spíš občas přijde, že mají ty velikosti větší a L nebo XL je už pro opravdu "velké", naopak u vietnamců je člověku malé i XXXXXXXL .
A k těm kabinkám-podle mě jsou nejhorší v new yorkeru, jako kdyby nestačilo, že se mezi věšákama nedá projít, ještě mají ty kabinky co jsou vidět nohy a hlava, v mém případě i něco víc, zvlášť ještě když se kolem promenádují nějací urostení puberťáci.
taky mě štvou pokud jsou závěsy a z obou stran nejsou až po konec, takže škvíra je více než malá.
Pro mě je nejhorší zkoušení plavek.

[Amelia]

A to som si vždy myslela, že skúšacie kabínky v obchodoch nenávidím iba ja. Buď je hrozný záves a často sa bojím, že mi niekto vlezie dnu, alebo vidieť ponad/popod, inokedy je zas hrozné zrkadlo, kde mám celulitídu snáď aj na čele. A to ani nevravím o ich veľkosti, vždy si v nich niekde buchnem lakeť alebo koleno. Strašne ma to deprimuje, keď si konečne nájdem nejaké tričko/nohavice, ktoré sa mi páčia a vyzerám v nich v kabínke hrozne, tak ich iba zase smutne odložím. :/

[verisek]

[Zlatushiq]

[Sim]

Ve Vašich příspěvcích se poznávám, vidím, že nás to má hodně stejně Akorát mi to tedy připomnělo nemilou věc, která se mi stala asi před třemi měsíci v Brně v HM u Svoboďáku... jdu tam celá natěšená, že si koupím šatičky, do kabinky jsem si vzala čtvery (vždy nabírám různé barvy a velikosti, když jsem sama) a už tehdy jsem si všimla, že se na mě dívá sekuriťák - nemám to ráda, nechápu, co se mu na mě nelíbilo...říkám si - ignoruju to... V kabince jsem si je zkoušela, vzhledem k tomu, že jsem sebou měla věci, dala jsem si tašku na zem, no a vždycky než odcházím, tak si v kabince přepudruju nos, učešu vlasy hřebenem atd... Vyjdu z kabinky, jdu vrátit troje šaty, čtvrté si beru, sekuriťák je mi v patách. V doplňcích si vyberu látkové růže do vlasů. Zaplatím, odcházím šťastná jak blecha, sekuriťák mě stále sleduje...běží za mnou z jezdících schodů, to už je mi krajně nepříjemné a u dveří (nepípala jsem) mě zastaví, ať mu okamžitě ukážu svoji kabelku - říkám prosím, můžu se zeptat proč? Jeho odpověď? Já jsem Vás sledoval a vy jste něco UKRADLA!!! Tak já úplně vytřepaná, co si to dovoluje mě takhle obvinit, že jsem nic neudělala. A on prý, že mě sledoval v kabince!!!, že jsem dřepěla u své tašky (ano, hledala jsem pudr a hřeben), a že jsem tam něco dávala (ano, pudr a hřeben) a že jsem byla nervózní, když mě sledoval (tak jistě, když za mnou neustále chodil) ať mu ukážu tašku...prostě byla jsem tak roztřepaná, že jsem mu teda vysypala obsah kabelky, ve které samozřejmě byla akorát svačina, sáček, šminky, sešit do školy... Fakt mě to naštvalo, Já mu říkám - tak já si tady něco koupím a vy mě obviníte, že jsem zlodějka, fakt děkuji, už tady nikdy nepřijdu.... To byl teda jeden z mých nejhorších zážitků...Zjišťovala jsem si pak o tom něco a neměla jsem mu tu tašku ukazovat a nechat klidně zavolat někoho z vedení nebo tak, ale já byla v tu chvíli tak vyděšená, že jsem ani nevěděla, co dělat...Došla jsem do školy a tam se rozbrečela, fakt mě to úplně dostalo...jsem měkká no, kdybych měla prořízlou pusu, tak bych se možná dokázala nějak líp ubránit...tak snad příště. The end

[Nicole]

A nejhorší na tom je, že skuteční zloději projdou bez problémů, protože jsou naprosto v klídku a navíc super nenápadní.

Já bych zůstala klidná, sdělila pánovi, ať okamžitě zavolá vedoucí, nebo skutečného manažera a že si počkám na tu jeho ostudu, až se ukáže, že v zavazadlech nic nemám. Hahá a kdo by se smál poslední?