Zkusíme roleplay na dlouhevlasy.cz? :)

[kalakai]

Tak já už jsem si svoji postvu vymyslela .
Bydlím na velkém hradě. Jsem tam paní (jak jinak, že ? Mám dlouhé červené vlasy (nejspíš bordo henna ),sportovní postavu, hnědou koženou zbroj a velký meč. Pokaždé, když ráno vstávám mě budí odlesky slunce pronikající oknem dovnitř. Ale ty odlesky nezpůsobuje pouze slunce, ale také můj Zlatý drak, který bydlí ve sloji na protějším kopci.To on mě každé ráno probouzí telepatickým voláním. Umím trochu kouzlit, bohužel moje moc se ještě naplno neprojevila a tak se lépe ubráním mečem. Já a můj Zlatý drak jsme tady pro ochranu lidu a pro Velké dobrodružství ..jmenuji se Karen

PS: podávám inzerát : hledáme přátele a nepřátele

[Bonemína]

Trpaslice Skopje Bottswanssenová

Výška cca metr dvacet, široká ramena, mohutné svaly, statná (to jako né že bych byla tlustá, jsem prostě dobře rostlá, no dobře, jsem při těle, ale lepší než nějaká elfácká vyzáblica), vlas i vous ke kotníkům. Používá šminky, protože je přece pěkná, ne že by šla rtěnka pod knírem vidět, ale už pro ten pocit, a co kdyby se někde objevil nějaký pohledný trpoš? Ale opravdu jsem hezká - takovým tím zemitým trpasličím způsobem. Mám kroužkovou košili ke kolenům (se zlatým lemováním), přilbu BEZ ROHŮ, dvojbřitou sekeru, obouruční litinovou útočněobrannou pánev (kam se hrabou štíty a palcáty, tohle je univerzální věcička a ještě se na ní dá i vařit), několik ostrých nožů (Házet s nima? Blázníte? Ty jsou na kuchání přece), vidličku a lžíci. A taky samozřejmě pevné boty, vlněnou tuniku a kalhoty (žádná slušní trpaslice si na sebe nevezme takovou tu courací sukni, by byla coura...) a festovní vlněný plášť (né jako to fórové zboží jak nosejí elfáci a čáryfuci, jak to jen lítá kolem nich, ale furt se to plete pod nohy a trhá a vůbec)

No a jaká jsem? Nooo, já vím, že rozumu jsem až tak moc nepobrala a obratná taky nic moc nejsem, ale když se do toho má praštit, tak do toho praštím a ono to půjde. Nebo povolí. Podle toho, co je zrovna zapotřebí. A umím vařit. A mám ráda zlato. Jak jinak, jsem přece trpaslica. Takže taky nemám ráda elfáky pampeliškožrouty a vědmy a čáryfuky a jiné mágické zgerby, protože oni dělají taková fórová bosoráctva, stále něčím čmudí, bouchají, dělají ilůze a koukají na mě zvrchu. Ono vůbec, jak to není trpaslík, je to podezřelé a mělo by to rovnou dostat sekerou pod koleno, aby si to na nás moc nevyskakovalo. Ae někteří jsou zase dobří, to se jim nedá upřít. Jo a mám ráda pivo a slaninu. Ale neopíjím se, to né. Jen jsem občas veselá. Já jsem vlastně veselá skoro stále. Veselá nebo rozzlobená. A už jsem říkala, že mám ráda zlato? A znám o něm písničku, poslouchejte: "Zlatóó, zlatóó, zlatozlatozlatozlato, zlato, zlato, zlatozlato hej ZLATO!!!" Dobrá, žejo? A umím jich i víc, ale doma mě moc nenechali zpívat, protože prý když já spustím, dělají se v dolech závaly a praskají výdřevy. No a taky prý někdy moc mluvím. Ale jinak jsem hodná baba. Fakt že jo. Opravdu. Ale jak mě někdo nasere, tak to tu bude lítat!

[ilona]

Teda Bone - mrkám na drát ( vlastně na trpaslicu )

[Archimedes]

Že bych probudil Gura, krollího kouzelníka?

Mladý Gur se rozhodl jako první z jeho rodu stát slavným kouzelníkem. Je to vyložený krollí Einstein, což je tak akorát na to, aby s odřenýma ušima tak-tak prolezl základní kouzelnickou školu a se sebevědomím velmistra se vydal na cestu spravedlnosti.

Jeho učitel se chtěl alespoň trochu zahojit za svoje zničené nervy a tři zlomené kouzelné hůlky a poslal ho pro "výbavu" k místnímu vydřiduchovi vetešníkovi. Takže naivní kolohnát "Gur-velký-kouzelník" svou kariéru začal v pomačkané čepici s půlměsícem, v hvězdičkových tangách a s dvoumetrovým kouzelným kůlem (s bonusem +XX na úder). To na první slavné výpravě doplnil papučemi z původně živých vlků a trestá nepravosti mohutným rozmachem svého kůlu: "Ochutnej moji magii!!!" - "BÁC!!!"

PS Když bojovat s duchy, tak jedině silou!

[kalakai]

super nj...vy už jste to hráli no..

[Bonemína]

Některé postavy si zaslouží nebýt zapomenuty...
Ale takhle ve třech je to hodně málo - jak znám Skopje, už určitě uvažovala, jestli se dá zlatý drak stáhnout z šupin a jestli by byl chutný, kdyby se dobře připravil

[kalakai]

Mého mazlíčka nikdo papkat nebude sic pozná můj hněv... .Obvzláště poránu

[Bonemína]

A proč né? Však takový drak přece k ničemu není, prská to fojr a furt je to zalezlé ve sluji a jenom syslí...poklady...zlato...zlato... (Ha, Skopje to šrotuje v lebeni a vychází jí jasný výsledek)

A navíc nám doma jeden drak zboural kus štoly, když se tam snažil naklást vajca, potvora jedna břichatá, celých deset trpaslíků tam zařvalo, než jsme ho vyštípali pryč. Draci se prostě musejí hubit, povídám.

[kalakai]

ty jedna uličnice.. nechej ho na pokoji..jak ťa uňho uvidím pazury ti urazím! Je to hodný chlapík, ten můj dráček.. pelešení ho nebere..to spíš vyjet si někam do války.. to má rád. A snaží se pomáhat, i když si semtam odplivne. A je rychlejší jak koň - teda promin tvůj oslík

[Bonemína]

Jaký oslík? Trpoš na žádnou čtyřnohou hajtru nesedne! A pomáhat, jasné, on si odflusne, zahoří pár chalup a pak poletuje kolem a dělá sirénu - a tomu se řiká, že pomáhá? Fujtajksl. No co čekat od velké ještěrky s křídlama. A do války, no tu ho máme, tam si něco nasyslí, probere bojiště, a kde to asi tak schovává? U sebe v sluji. Je to jasné, jdu na draka!

Ale to budu potřebovat družinu a ta se nejlíp verbuje v knajpě nebo na rozcestích. Tak se de na to...

Skopje najde dřevěnou tabulku, chvíli do ní něco soustředěně ryje a po pár minutách pověsí na břízku na rozcestí dlabaný obrázek. Je na něm velká ještěrka, skupina postaviček co s ní bojuje a šipka směřující k hospodě. A kostrbatě vyrytá písmenka SKPJE vedle postavičky trpaslice, která v ruce třímá pytel.

To psaní je fuška... Ale hotovo. Teď jdu posedět do knajpy a počkat, kdo se přidá. A pudem na draka!