Co mi dlouhé vlasy daly a co vzaly???

Penélope · 0-7 Založen: 24.11.2007 Příspěvky: 2

Když se teď zpětně přečtu nadpis článku,tak si jako první představím kolik jsem na ně ulovila mužů,jak se vždycky rozplívali blahem,když sem vylezla z vody a vyždímala si vlasy na jejich hruď nebo jim jen tak lehce mokrými konečky přejížděla přes šíji---vlasy jsou prostě na chlapy zaručená zbraň-na kterou by měl být zbrojní pas!!!
Ale původně jsem vám chtěla napsat můj příběh,jak jsem se zúčastnila řečnické soutěže.Popisovala jsem svoje mytí vlasů.No,ono si představte 10 minut plynule a souvisle hovořit o mytí vlasů-to není žádná legrace. Proto jsem popisovala jedno konkrétní ráno na táboře,kdy jsem se rozhodla zkrášlit se a jít si umýt vlásky.Naše táborová sprcha je postavena na kraji řeky,z které se důmyslně přivádí voda pumpou-umíte si jistě představit,jak ledová může po ránu být a na vůni vlasům také moc nepřidá.Hned od začátku se mi zdálo,že je všechno proti mě-když už jsem konečně sehnala jednoho urostlého chlapa aby se vzdal snídaně a šel mi zapumpovat,zjistila jsem,ža plenta u naší "sprchy v přírodě",vyrobená za starého stanu , mi sahá sotva po pupík a bývalé okýnko stanu je vepředu hned v těch,no ano,v těch místech.Můj bodyguard tady musel slíbit,že se za žádnou cenu nebude dívat.
Když jsem všem přítomným posluchačům popsala můj rychlozlepšovák-smíchat šampón s kondicionérem a nanést ho na vlasy najednou-obzvlášť ženská část publika byla nadšena.
NO,pokračuji tedy dál v příběhu z mého nevázaného života.Když jsem byla spokojena se stupňem napěnění šamponokondicionéru,požádala jsem svůj doprovod o zapumpování.Sprcha,dá-li se tomu vůbec tak říkat,začala pomalu a líně téct sotva třemi čůrky a já ucítila ten specifický odér říční vody. V tom okamžiku skončila všem dětem snídaně a jako běžící stádo divoké zvěře(což se dalo docela dobře poznat podle řevu a ječení) dusali k vodě se vykoupat. Co teď??? Chopila jsem se hned první spásné myšlenky-strhla už tak tak držící závěs a pětkrát si ho omotala kolem sebe,čímž jsem vykompenzovala i to nebezpečné okénko. Můj bodyguard se mezitím velmi dobře bavil,dá-li se to poznat podle jeho válení se na zemi v křečích smíchu. Já jsem ale raději utíkala přes blízké houští tak rychle,co mi závěs natěsno obepínající tělo dovolil. Směle jsem se vyhla první linii nejživějších dětí a zamířila ke své spáse - jídelnímu stanu.Tam mě našla moje nejlepší kamarádka,která mi od řeky přinesla oblečení. A vlasy???Ještě ten den jsem si šla do řeky zahrát na Ofélii-studená voda a minerály z řeky jsou pro ně stejně to nejlepší.
Všichni byli z mé historky nadšeni-a vyptávali se mě,na jakém táboře se mi tohle stalo???Takové dotazy jsem celkem úspěšně zamluvila,protože nevím,jak bych jim vysvětlovala,že se mi to stalo ten den ráno. A ta slavná řečnická soutěž???Ano,vyhrála jsem a jsem na to náležitě pyšná Very Happy