V jakém věku jste se rozhodli pro dlouhé vlasy

[egle]

[Soniczka]

jako malá jsem vždycky chodila na hříbka, páč jsem nesnesla česání. Od ostatních mě to tahalo, sama jsem si učesala jen ofinu nikdy jsem neměla princeznovské účesy. Vrcholem byly 2 culíky, měla jsem tehdy úplně bílé blond vlasy, vypadalo to fajně, ještě takové vyčesané ocásky... No po 11 roku jsem měla tyvlasy tak max. po ramena, pak se různě stříhala na mikáda, experimenty s ofinou... Až můj současný chlap v 15 mě přivedl na myšlenku nechat si to narůst... Já byla proti, byla jsem na něj zlá, že se mu nelíbí jaká jsem... Jeho argument mě odzbrojil - "máš krásné vlasy a já chci ať jich je co nejvíc" (jako do délky, hustotu neovlivním...). Tak jsem si říkala "fajn, ušetřím za kadeřníka.". Od té doby jsem se stříhala jen 1x, takové zarovnání. Mamka byla nejprve skeptická, že to nevydržím, vždyť ví jaká jsem byla jako malá, chodila jsem nečesaná, proto mě musela dávat stříhat ať to trochu vypadá.. Nechala jsem si dorůst ofinu, tak jak byla, jak to leží a běží... Nestříhala jsem se už 2 roky a jsou z toho vlasy po pás dlouhé 75 cm... Jarda je miluje a já taky... Takže mu tímto moc děkuji!!! Oba si nyní užíváme mých princeznovských vlasů a účesů

[ilona]

[heyday]

Me rodice v detstvi taky moc nekecali. ale ja byla hloupe dite a chtela mit jezecka jako kamos ve skolce a pak se ty kratke vlasy se mnou tahly volne jsem je nechala rust asi od 3. tridy na zakladce a s obcasnymi zachvaty, kdy se necham ostrihat znovu na kratko to stale trva. Ale fakt jista, ze se citim dobre v dlouhych vlasech (nemluvim o extremnich delkach), tak to mi doslo pri poslednim ostrihani zhruba pred 2-3 lety.

[Allean]

Jééé tak to máte dobrý, vy, kterým rodiče dovolili vlasy jaké jste chtěly Když mě mamka tenkrát ostříhala, tak jsem x let musela chodit ostříhaná nejen na hrnec, ale přímo na ešus Jeden hrnec ofča, druhej pod ušima a třetí hrnec u ramen Ať jsem brečela jakkoliv, že to pořád někde odstává, nepomohlo to Až za pár let jsem si konečně vydupala aspoň to mikádo No a pak už mi do toho mami konečně přestala mluvit

[osminka]

Pro dlouhé vlasy jsem se rozhodla ve 24, ve 28, ve 36, ve 39, no prostě mockrát, protože to zkouším asi po patnácté. A někdy jsem se ani nerozhodla, třeba za školních let, jen jsem zanedbala stříhání.

[Meadow]

Taky jsem toužila od dětství, ale rodiče mě stříhali na krátko, že mám jemné a dlouhé být nemůžou. Teď nedávno mi táta říkal, že se mi třepily (což si teda nepamatuju, že to byl ten důvod, ale kdo ví). Tak jsem věřila, že nikdy dlouhé mít nebudu (ani na mikádo, což se tady za dlouhé nepovažuje ), ale když jsem v 17ti začala chodit s (tehdy budoucím) manželem, tak chtěl vědět, jak vypadám v dlouhých a nechala jsem si narůst aspoň k ramenům, kde se ty vlasy s různými výkyvy plácaly asi 10let. Nejdelší - pod lopatky jsem měla loni v létě, než se mi po 1,5roce nestříhání tolik vlasů roztřepilo, že jsem zkrátila o 15čísel. Teď už zas rostou (se taky starám , díky DV) a snad v zimě budu zas tam, co jsem zatím byla nejdál. No, ale ráda bych delší...

[Lahoda]

Já je od dětství dlouhé vlasy více méně vždy měla, ale bohužel celý život mě provázely zkraty, kdy jsem zatoužila po krátkém sestřihu... Ale teď už mě čistě dlouhovlasé období drží dlouho a doufám, že zkrat už nepřijde

[Herminka]

[Lahoda]

Herminka: no já si často vyčítám, že nebýt toho častého stříhání, mohla jsem mít vlasy už aspoň po pás Ale takhle se zase o ně poslední rok vzorně starám, aby mi co nejdřív vyrostly