|
✿
|
Autor |
Zpráva |
Aha Admin ADMIN
Založen: 9.4.2006 Příspěvky: 1798 Bydliště: Zazrcadli
|
Zaslal: út duben 10, 2007 10:00 am Předmět: Egon Bondy, R.I.P. |
|
|
Včera umřel Egon Bondy, šílený básník, filosof, maoista, "žádnej o mně neví, že sem marxist levý" a enfant terrible české druhé kultury.
Jednu dobu mně dost inspiroval (to už je ale dááávno), tak jako menší rekviem tu přikládám kus jeho díla, neb jste tu samý literát.
A poslední mu asi vydají na náhrobku epitaf, jenž si sám napsal:
NA ŽIVOT A SMRT SE VYSER
TADY LEŽÍ ZBYNĚK FIŠER.
=============
Egon Bondy
výběr 1963-70
1963
Až přijde chvíle jednou zas
že nazpět bude téci čas
a tehdy opět POPRVÉ
já políbím tvůj vlas
A přijde další chvíle pak
že bude STÁTI zodiak
a tehdy všechno navěky
SOUČASNĚ uvidí náš zrak
A přijde chvíle poslední
v níž mrtvý čas sám sebe sní
ty budeš ve mně spojena
zjeví se tma a význam v ní
--
MODELY SVĚTA
Jeden model jsou kamna
Druhý model je šifonér
další model je pařížský model:
vždycky se nosí jen krátko
ale je v něm jednota kontinuálního a diskontinuálního
protože zas je hned vystřídán jiným
opět moderním
Jiný model je nula
ta od nuly pojde
a jsou nulou
nemá v co zajít
Výborný model je utrpení
tento model přechází v
model zbytečnosti
aneb zbytečný model
který se zdá být nejužitečnější
Jiný model je kanál
čili stoka
aneb aerodynamický tunel
Předpokládá transcednentní meteorismus
jenž v procesu transferu šumí
Ještě je model ležení na zádech
a hledění na oblaka při chytání ryb
neboli model antropologický
který se dá všelijak kombinovat s předchozími
Konečně je i model teologický
univerzálně použitelný
Je však možná i model touhy
v němž láska je hlavní prací
kterou je budována skutečnost
patro po patru
Model který není a nebude niksy hotov
stále nový a jiný
rostoucí a budovaný
model námahy zklamání a nedosahování
model světa jako štěstí
--
V noci přistoupil k mému gauči červený muž
a vzal mne za ruku s sebou ven
Viděli jsme sluncem zářící krajiny
mnohá města a řeky třpytící se stříbrem
Letadla automobily a vlaky
míhaly se pomalu avznešeně krajinou
Nad koncem se zastavil
a ukázal mi na prázdno
v němž bylo slyšet řev
To byli ti
kteří vtahováni do tohoto světa blíží se pozvolna narození
a děsí se hrůzou
jako my ze smrti
--
Živote- lásko- má já
už nejste ničím rozličným
jak jste byly až do ley
že jste se zdály dokonce vylučovat
Už máte svorník
v té která ke mně přišla
takže konečně jste uceleny v klenbu vesmíru
stále se rozpínající
Již nelze vás rozlišit jste jedním
co ani nemá v naší řeči jména
protože jak prosté je i vzácné
alespoň nám teří zatím žijeme
A padla přehrada mezi rozkoší a bolestí
mezi štěstím a neštěstím
mezi něčím a ničím
relevantním a irelevantním
jen JEDNO je
a jendím je čas i bezčasí
každodenní smrt i nepomíjejjící život
Jsem sužován nesčetnými malichernými příkořími
překážek nedůstojných člověka
a stále na zem porážejícího neurotika jako jsem já
buzerací každodenního zaměstnání
upíráním času k práci
k té úžasné dobrodružnosti práce
jež je nejvyšším kořením skutečnosti
upíráním času k rozkoši bloumáním nad poznáváním
jež je největším štěstím tohoto světa
znemožňováním dát svou práci lidem
v čemž je nejvyšší touha jednotlivce
mařením celého psychofyzického substrátu mého života
vším tím dohromady a napřeskáčku
ale co je víc než všechno to
co v sobě byť v nerozvinutosti ale přece jen to všechno zahrnuje
je MILOVÁNÍ S TEBOU
hlazení tvého těla
líbání tvých prstů
spočívání na tvých prsou
a to jsem získal a uhajuji
a získávám a budu uhajovat vždy znovu
denně
v každém okamžiku
kdy jseš u mne
ikdyž jsi vzdálena
mé ruce stejně jako mé vědomí se nemohou nikdy tebou dostatek
naplnit
a nikdy se nenaplní
ty stále rostoucí ROSTOUCÍ
--
1965
Po vlnách vlna vlnou k vlně
nese se k břehu blízkost blízká
nebe se stře a tře a blýská
Po zemích chodí noci
ve vlasech vlasy vlasem vlají
zdá se mi že se mi sny zdají
--
Večer jsem rozsvítil noc
dvou oken velikou září
za nimiž měsíce den
čeří mrak pravidlem tmu
Velikolepý se počal
proud stínu stoupati mého
z hlavy a nohou a tělem
se rozpjat létati začal
naváživ předtím se dnem
jask v hrůze se chvěl zpívav písní
rozkvetlý na poli mák
planý jen ve dvou dnech zašel
Oprší každého dne
má potence velikověká
nad Mléčné dráhy se dme
od očí prvního o-
tevření až po poslední akt
v pracovně záchodu mého
Pak ale začne se stoupat
tramvají bližší vždy stále
útrpná denní ta smrt
za niž jsem platem svým ztrácen
Večerem vzpomínka pak
na jinocha ranního ve svět
bolestně zařehtá kůň
jezdec se kdovíkde ztrativ
--
RUKOU VLASTNÍ PÍŠI TATO SLOVA
AŤ SVĚT VÍ ŽE ŽIJE PANÍ HLAVÁČOVÁ!
MNĚ I JULII ŽE DAROVALA GATĚ
KTERÉ NÁM SEDNOU PROKLATĚ
NEZŮSTANE VE VESMÍRU MÍSTA
KDE BY PŘED SVOU SLÁVOU MOHLA BÝT TEĎ JISTA
--
Rok 2000
Je to zcela jasný
za třicet let budem úplně šťastný
--
Zbytečnost všeho překrývá
přece jen její vrchol
A tím je dílo
Jakákoli práce
jež neslouží jen k naplnění břicha nebo k rozmnožování
My kteří tvoříme
jsme tím asi spáchali zločin
Jistě i mezi námi jest rozlišovat ty kteří to dělají vědomě
a ty kteří abychom tak řekli nemohou
Snad dokonce všem je dílo jen prodloužením normální zvířecí
aktivity
k zabíjení času
ale u lidí je s tím spojeno navlékání ostatních do našeho
soukromého díla jako do chomoutu
a říkáme tomu jen kultura a civilizace
Jistě lidé potřebovali zlepšovat své pracovní nástroje úměrně
tomu
jak se množili
ale zábava kterou mají ze svého díla přivedla je k přemnožení
na něž zbytečně zajdou
Byli by mohli zůstat jako jeden z nesčetných květů světa
a zatím zahynou na svou marnou touhu po zabití času
která jim je už víc než touhou je jim trýzní
protože stále zběsileji všichni už tuší že to vše je zbytečné
A v tomto bezvýchodném kruhu se už brzo uběhají
--
Koho chcete hledat?
Samy sebe
sotva naleznete
Jiného ale vůbec nic
A bez hledání
čkověk je ničím
EPITAF
Na život a smrt se vyser
Tady leží Zbyněk Fišer
--
1966
ALE ZODPOVĚDNOST-
mí pánové!
To snad bychom se měli trochu umírnit
Jsou doby takové i onaké
Nechci hlásat
že v onakých dobách stačí už samo nečinění zlého
Naopak se dmnívám
že je to tak málo až to přitěžuje
Leč drazí moji současníci
a následníci
v jaké společnosti se domníváte že žijete?
Dovolte: v takové
v níž se kromě jejího zničení nedá nic podniknout
Je to moji drazí
svým způsobem Epocha
Je to takové hezké něco co nám přelézá přes záda
co nám usává krev v našem radostném
po díle zaslouženém spánku
takže čím více se dělně zasluhujeme
tím více jsme anemičtí
až nám zralý státní kapitalismus spadne odměnou do klína
Ale pořád:
jsou prostě řečeno období
kdy i to moc krásné horování za zodpovědnost
je na nic
a nic nikomu nepomůže
Snad jedině
v takovém případě
opustit tuhle naši slavnou evropsko-křesťanskou tradici
která nás vede k tak zodpovědné introspekci
a prostě něco dělat ve směru o němž víme
že na něm má být činěno
A pak ty pijáku piva
kuřáku marihuany
pokud nejseš naprosto zpitomělý svou zálibou
(ontologicky stejně irelevantní jako cokoli neboť ničím se
sviňáku
nedostaneš v tomhle věku do nirvány i kdyby ses rozkrájel:
ta je pro jiné chlapíky
lépe narozené
ale to si neber tupče jako bezpráví na tobě páchané
však stačí aby ses sám na sebe a svou právě desetiletou minulost
podíval(
můžeš něco dělat
můžeš se potýkat se svou zodpovědností
můžeš si vykasat rukávy
i když nejzazší zodpovědnost je tvému podroušenému vědomí
jen klamným přeludem
můžeš dělat co chceš
co tě aspoň opravňuje být živ
aspoň jednu pušku můžeš opatřit partyzánům až na to dojde
aspoň můžeš sabotovat rozkazy které ti udílí tvá vládnoucí třída
jako vznešená slast
aspoň v hospodě můžeš podemílat sám sebe jako státotvorného
občana
své slavné imperialistické vlasti
aspoň jako nula aspoň jako hnida
pomáháš desintegraci nepřátel lidstva
na jejichž blahobytné společnosti se tak paseš
protože je lépe se dosyta nažrat než být hladov
což ti z vlatní zkušenosti potvrdím a rád
A tak hovoření o zodpovědnosti
není už otázka básně kterou nikdo pro její délku nemá odvahu
přečíst
je to každodenní záležitost
mizivá nepatrná neglorifikovaná
která nikomu nedá ani zbla víc sebeúcty
kladného životního pocitu
nebo já vím čeho by lidé potřebovali a chtěli
je to způsob vedení nejelementárnějšího života
aby tento náš život
(tak úplně pod psa že neandrtálec byl člověkem)
nestál proti pohybu lidí
a třeba sám
svou víc než nehodností šel do prdele
přece nebyl k zlému
--
Se všemi těmi věcmi nemáš už nic společného
Už jsi o pár pěkných let dál
Nevraždil jsi nekřivil ses
ani nebojoval
jaký jsi?
Ach
kéž bys mě aspoň ze setiny pochopil
jaký zájem a touhu mám vědět
jaký jsi
ty
někdo
za pouhých pět set let na mojí zemi
--
1967-70
Jak spojit neděli na okraji Prahy
s učením Mao Ce-Tunga?
Stačí se jen podívt do tváří všech lidí jež jsem potkal
že nevědí proč tu vůbec jsou
--
ELEGIE ANEB ŘÍKÁNKA PRO TOMÁŠE NAROZENÉHO 26.3.1968
Na Tomáše čeká kaše
kaše čeká na Tomáše
Na Tomáše čekaj placky
palcky čekaj na Tomáše
Na Tomáše čeká jaro
jaro čeká na Tomáše
Na Tomáše čeká slunce
slunce čeká na Tomáše
Na Tomáše čeká vítr
vítr čeká na Tomáše
Na Tomáše čeká léto
léto čeká na Tomáše
Na Tomáše čekaj hvězdy
hvězdy čekaj na Tomáše
Na Tomáše čekaj hrušky
hrušky čekaj na Tomáše
Na Tomáše čeká podzim
podzim čeká na Tomáše
Na Tomáše čeká žena
žena čeká na Tomáše
Na Tomáše čeká smrtka
smrtka čeká na Tomáše
--
"Stav dosažené lidskosti" se asi projevuje tím
že člověk pozná jak je ubohý
a jak tedy i vše jeho snažení a vykonaná práce
A přitom sedí (neboť stát už nemůže)
sedí tedy dál
hýbá těma dost už ochromenýma rukama a nohama
a snaží se slušně vykonávat to co cítí za svou povinnost
která je hloupá a sama o sobě přímo nesmyslná
což člověk už ví
ale je tu jako něco co je aspoň osobně a nezástupně
k vypití do dna a jen pro něho zvlášť
Ucukne-li a nedopije-li
zbytečně bude muset jiný dopít to po něm
a beze vší etiky a beze vší lásky ke komukoli
se přece jen člověk ptá- proč by to mělo tak být
když nakonec to bylo přece jen pro mne
Nebudu aspoň tak vyslovená krysa
(konec) |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
Daniela >RADA STARŠÍCH<
Založen: 11.11.2006 Příspěvky: 2201
|
Zaslal: út duben 10, 2007 8:31 pm Předmět: |
|
|
A já myslela, že už umřel dávno! |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
Aha Admin ADMIN
Založen: 9.4.2006 Příspěvky: 1798 Bydliště: Zazrcadli
|
Zaslal: út duben 10, 2007 9:38 pm Předmět: |
|
|
Daniela napsal: | A já myslela, že už umřel dávno! |
Svym zpusobem jo, odstehoval se zacatkem devadesatych let na Slovensko, Cesko se mu jaksi, uhm, prejedlo knedlikama. Mel jsem moznost mluvit s nim pred tou emigraci a dodnes nevim, zda mu siblo nebo to byl zablesk geniality..... |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
lučnívíla >RADA STARŠÍCH<
Založen: 27.3.2007 Příspěvky: 2854
|
Zaslal: st duben 11, 2007 4:23 pm Předmět: |
|
|
No muj tygrik to vcera resil on ho mel s prateli v oblibe,ale ja ho az tak nedocenila.. |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
Anonymní Anonymní
|
Zaslal: st duben 11, 2007 6:41 pm Předmět: |
|
|
lučnívíla napsal: | No muj tygrik to vcera resil on ho mel s prateli v oblibe,ale ja ho az tak nedocenila.. |
Já ho také nemusím, jsem na jeho vulgárnosti moc velký estét, ale toto RIP je myslím na místě. Přece jen to byla jedna z významnějších osobností naší kultury. |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
lučnívíla >RADA STARŠÍCH<
Založen: 27.3.2007 Příspěvky: 2854
|
Zaslal: čt duben 12, 2007 12:11 pm Předmět: |
|
|
jojo:) |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
Daniela >RADA STARŠÍCH<
Založen: 11.11.2006 Příspěvky: 2201
|
Zaslal: so duben 21, 2007 9:01 pm Předmět: |
|
|
Nejnovější Zelený Raoul (na stránce dole) je velmi roztomilý! |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
Day 601-1200. Guru III. kategorie
Založen: 1.9.2006 Příspěvky: 833
|
Zaslal: po duben 23, 2007 1:16 pm Předmět: |
|
|
Daniela napsal: | Nejnovější Zelený Raoul (na stránce dole) je velmi roztomilý! |
Bozi!! |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
Tree >RADA STARŠÍCH<
Založen: 2.8.2007 Příspěvky: 1737
|
Zaslal: pá srpen 17, 2007 11:32 pm Předmět: |
|
|
JÉÉÉgon bondy ten je hustej,muj olda poslouchá plastiky,mě se taky docela líběj,teda ta pozdní tvorba už moc ne...ale ty jeho texty sou fakt naturalistický,nebo spíš odtabuizovaný
ale je fakt že se mi nelíbí jeho rýmování,někdy je fakt příšerný a nevim jestli to byl záměr nebo to necejtil,nevim...
ještě sem si vzpomněla jak sem četla od hrabala něžnýho barbara(kvůli boudníkovi )a nejdřív sem nechápala proč tam ten bondy pořád"až já to řeknu zbyňku fišerovi" sem nevěděla kdo to je,až ve čtvrťáku na češtině mi to došlo |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
TamtaOna 321-600
Založen: 4.9.2007 Příspěvky: 331
|
Zaslal: ne únor 24, 2008 3:52 pm Předmět: |
|
|
Docela mě to zasáhlo... a ještě forma, jakou jsem se to dozvěděla, nebyla zrovna vybíravá. Onoho večera jsem neviděla zprávy a nebyla ani u netu...
Den předtím jsme ho probírali ve škole, ráno jsem dorazila, sedla do lavice a na tabuly bylo napsano ,,Egon Bondy (1930)". První hodina byla literatura. Profesorka vešla, předstoupila před tabuly a s polknutím umazala konečnou závorku, zvedla křídu a dopsala ,,2007)" ...
V tu chvíli na mě padl nějaký zvláštní splín. Taková rychlá pomíjivost... |
|
Návrat nahoru |
|
|
|
|
|
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
|
|
|
|