aneb proč už se nikdy nenechám ostříhat.

Dlouho jsem sem nic nenapsala, ale teď se mi přihodilo něco, o co se chci podělit. A protože se to jednak týká vlasů a jednak je to tak trochu trapné, rozhodla jsem se svěřit se pouze na dv.cz.

Jakuž jsem několikrát psala, nechala jsem se asi v druháku na gymplu ostříhat. A že jsem tak trochu extremistka, šla jsem rovnou úplně nakrátko, asi na 1 cm.

Ten den si pamatuju moc dobře. Bylo to o letních prázdninách a já hned od holiče jela k Day. Povalovaly jsme se u nich na zahradě a při té příležitosti byla pořízena fotka s jejím psem a mým čerstvým sestřihem.

Po nějaké době mi vlasy dorostly, fotka byla kdoví kde a stejně na ní vypadám blbě, takže žádná škoda. Pak jsem ale objevila dv.cz a napadlo mě, že by nebylo špatné tenhle svůj úlet zveřejnit. Problém byl v tom, že fotka nebyla k nalezení. Nebyly jsme si s Day ani jisté, u koho vlastně skončila. Prostě smůla.

To ovšem platilo až do minulé soboty, kdy jsme se sešli s pár kamarády v hospodě. Day mi nadšeně hlásila - našla jsem ji! Ano, našla tu fotku, důkaz mojí bl... hlouposti. Aby to ovšem nebylo tak jednoduché, podařilo se mi inkriminovaný obrázek zapomenout v hospodě na stole. Pomalu jsem se smiřovala s tím, že lidi z dv.cz nikdy neuvidí moji kulatou nevlasatou hlavičku.

Nakonec jsem se rozhodla do té hospody stavit a zeptat se, jestli fotku nenašli. Poslední možnost. (Já vím, že je to nuda, ale teď přijde ta pointa).

"Dobrý den, já mám takový hloupý dotaz, v sobotu jsem tu seděla s kamarády a nechala jsem tady fotku, nenašla se náhodou?"

"No teď jsem tu něco našla, je to ona?"

"Jojo, to je ona."

"Aha, no já jsem si myslela, že je to kolegova maminka."

Ani jsem se nezmínila, že jsem na té fotce já, a radši rychle vypadla. Tak vidíte. Je to jasné. S krátkými vlasy vypadám jako něčí matka. Ještě, že mám dlouhé.

PS: Já vím, že by bylo logické tu fotku zveřejnit, ale nemám momentálně skener ani foťák, až se polovička vrátí ze služebky, tak slibuju, že ji sem dám (ale nesmíte se moc smát).