arrow PÉČE arrow Reakce lidí a život s dlouhými vlasy
Reakce lidí a život s dlouhými vlasy E-mail
Napsal Jitt   
Středa, 25 leden 2012

 

Strážci tématu: Jitt

 

 

Sidonie: Dlouhé vlasy znamenají pozornost, obdiv a krásu, ale bohužel také kritiku (často neopodstatněnou), výsměch a zlou závist. Jak se s tímto vším vyrovnat a užívat si potěšení z dlouhých vlasu je shrnuto v tomto článku. 


"Top téma" je článek, který průběžně shrnuje poznatky z našich fór, článků a dalších oblastí serveru dlouhevlasy.cz. O téma se starají Strážci témat, více ZDE.

Aktualizace jsou označeny a zvýrazněny. 

 

 

 

 

 

Jak odolat tlaku okolí na stříhání

„Kdy už se konečně necháš ostříhat?“ Tuhle větu slyšel minimálně jednou každý, kdo se rozhodl popustit uzdu svému háru a vydat se cestou dlouhých vlasů, obvykle k velké nelibosti svého okolí.
Spolupracovníci, rodiče, prarodiče, spolužáci, v horším případě i manželé a partneři: ze všech stran se valí pořád to stejné: ostříhat se.
Je zajímavé se zamyslet nad tím, co je k tomu (krom jiných estetických hledisek) vede. Jistě, vlasy odrůstající z 5 cm „dlouhého“ ježka nejsou zrovna to nejlepší, co může na hlavě být, mnoho lidí se ale příliš v takovýchto věcech soustřeďuje na současnost a zapomíná na budoucnost, načež posléze přebývá hlavně v minulosti.
Teď sice vypadám jako oškubané kuře a nemá to střih, ale za půl roku? Za rok? To už bude jiné kafe. Ale stejně je člověk „nucen“ poslouchat stále to samé dokolečka.

Na vině je zejména snaha okolí přetvořit nás ve svůj obraz. Ať už se jedná o kohokoliv a cokoliv, každý má tu „svoji pravdu“, která je „jediná správná“ bez ohledu na to, co říkají ostatní. Ovšem u mnoha lidí hraje také velkou roli závist: rozhodli jsme se pro něco, do čeho by oni (z různých důvodů) nikdy nešli.
Je to změna. A lidé obvykle nemají změny rádi (pokud se nejedná o peníze).
Existují tisíce důvodů proč nemít dlouhé vlasy, jeden zvláštnější a praštěnější než druhý. Ale existují vůbec důvody, proč je mít? Každý dlouhovlasatec si určitě prošel soustředěnou palbou svého okolí počínaje „Nebude ti to slušet/Nesluší ti to“ přes „Nemá to žádný tvar, měla by ses ostříhat“ až po „Stejně je máš škaredý, zničený a fuj, měla by ses ostříhat.“
Případně doplněno o „Není to moderní“ a různé variace. Člověka až láká se zeptat, co je moderního na oškubaném, promelírovaném, spáleném a zchemlonovatělém… cosi…, tedy krom toho, že to dnes nosí úplně každý, zatímco jeden pochybuje o tvrzení, že „by mu to slušelo“. Výjimky, kterým krátké vlasy či případné barevné kreace skutečně sluší, by se daly spočítat na prstech jedné, mírně zmrzačené ruky.
Tlak okolí často s postupující délkou graduje (to je ta špatná zpráva), ovšem v určitém bodě klesá, až téměř ustává (to je ta dobrá). Dělat se proti tomu dá velmi málo, téměř nic, ale existuje pár „zásad“, které se vyplatí opakovat si stále dokola pokaždé, když někdo začne:

  • není třeba se obhajovat, je to vaše rozhodnutí mít dlouhé vlasy
  • většina nepříjemných poznámek proti dlouhým vlasům pramení ze závisti a neznalosti
  • nejlepší je takové rádoby dobré rady ignorovat
  • dejte na své pocity a na to, jak se se svými vlasy cítíte vy
  • nedělejte ukvapená rozhodnutí o stříhání či barvení vlasů pod vlivem emocí (vztek, smutek, deprese…)
  • nejste v tom sami, prošlo si tím mnoho dlouhovlasáčů
  • i jemné vlasy můžou být dlouhé
  • věk nemá s délkou vlasů nic společného!
  • a nakonec: to, že to tak nosí všichni okolo, neznamená, že vy musíte taky ;)

Není jednoduché tohle období přežít, ale jde to. Navíc naučit se pouštět věci jedním uchem tam a druhým ven, se hodí ve více oblastech, nejen ve vzdorování „střihačům“.

Bohužel, tyhle poznámky také často bolí, a to nejen v případě, kdy je člověk slyší od své rodiny. Než se ale nechat ostříhat (a poté toho litovat), je mnohem účinnější si vylít stesk třeba ve fóru. Na zdejším kousku internetu se vždy vyskytuje dostatek duší, připravených k okamžité podpoře vlídným slovem.

I přes to, že má člověk občas chuť se ostříhat, přebarvit či provést jiný, podobně vlasodestrukční čin, pravda je, že to obvykle nemá naprosto žádný smysl. I když tím vyhovíme svému okolí, ono si stejně najde něco dalšího, co se na nás dá kritizovat, protože žádný člověk není dokonalý.

Nejlepší pak je, smotat vlasy do drdolu a nevšímat si jich. Ať jsou v tu chvíli, jaké jsou, unáhlené nápady nejsou řešením.Dobrá zpráva je, že zase přejdou a nechají nás být. I přes to, že žijeme ve světě demokracie a svobody (nebo si to alespoň myslíme), i dnes se dají najít případy „násilného“ ostříhání.


Jak reagovat na kritiku

Důležité je být kreativní a nedat „útočníkovi“ šanci se nadechnout. Tím, že do své „obhajoby“ zapojíte i jeho vzhled/osobu a celé to pronesete s úsměvem na rtech jí/mu obvykle vezmete vítr z plachet.

Případně klasické „Je mi jedno, že mi to podle tebe nesluší, já jsem tak spokojený/á a mně se to líbí.“ Zejména na poslední část se hledá argument jen velice těžko, protože krása je relativní.J
Prosté „Díky za názor.“ pronesené s úsměvem také dokáže udělat zázraky, zejména když někdo kritizuje ve zlém úmyslu. Tento typ odpovědi je neočekávaný, protože mluvčí obvykle čeká agresivní tón nebo vášnivou obhajobu a to poslední, co čeká, je dík.
Faktem zůstává, že poslední zmiňovaný způsob funguje především ve společnosti lidí, kteří spolu tráví určitý čas, nebo jsou spolu v nějakém vztahu. Negativní kritiku cizích lidí na ulici je nejlepší přeslechnout a tvářit se, že patří někomu jinému. Co si my nosíme na svých hlavách, po tom může být tomu postaršímu pánovi v MHD včera.

 

Reagovat asertivně

něco ve stylu „Děkuji za názor, ale já se na to dívám jinak.“ a dále to nerozvádět. 

Nereagovat

vhodné v případě, že se nemáte náladu dotyčnému vysvětlovat své stanovisko

Dle hesla „nejlepší obrana je útok“

připravit si dopředu pár řádně odzbrojujících odpovědí doprovázených širokým rozzářeným úsměvem. Například:

„Víš, abych pravdu řekl/a, tvé vlasy (případně cokoliv jiného) mě taky dvakrát neoslovily, zato mám dostatek taktu na to, abych si tento fakt nechal/a pro sebe, jelikož můj postřeh by stejně nepadl na úrodnou půdu, a tím pádem by veškerá moje námaha spojená s tvým přesvědčováním o opaku byla marná.“

„Záměrem umělce je na sebe upozornit. Je jedno, jestli je kritika jeho díla kladná nebo záporná, důležité je, že si lidé jeho díla všimnou.
Ty sis mých vlasů všiml/a, tudíž to účel splnilo.“ 

 

Rodiče, prarodiče a rodina obecně

Naštěstí se najdou výjimky, které své ratolesti, vnoučata a neteře v dlouhovlasatosti podporují, ovšem častěji se člověk setká spíše s nepochopením nebo dokonce odporem.
V ideálním případě je dobré, pokusit se najít v rodině nějakého spojence, aby to nebylo „všichni na jednoho“. Taková bohatá tetička rozplývající se nad vašimi dlouhými vlasy a reagující na každý pokus o vaše okudlání slovy „Opovažte se a vydědím vás!“ vůbec nemusí být od věci. Ovšem takové tetičky se vyskytují jen v pohádkách ;)

Často se opět vyplácí ignorace, ačkoliv často má člověk tendence si své vlasy hájit. Jakmile víte, že se budete vyskytovat na území, kde vládnou „antidlouhovlasé“ názory, není dobrý nápad jít tam s rozpuštěnými vlasy. Pro tyto případy zminimalizujte svoji chloubu do nepříliš nápadného či okázalého drdolu, aby nevypadaly tak provokativně.
Dobré je v takových případech o vlasech nemluvit. Nepopisovat, jak o ně pečujete, kolik máte doma vlasopečovátek, jak je češete, čím je barvíte... pokud se někdo zeptá, omezit se jen na nutné minimum informací ze slušnosti a raději odbočit k jinému tématu.

Horší je to v případě, že protivlasatá nálada vládne doma a bydlíte u rodičů. Neustálé stížnosti na vaše vlasy všude kam se člověk podívá, dokážou sice být skutečně otravné a kolikrát má člověk na jazyku jedovatou odpověď, ale nejlepší je držet jazyk za zuby a pustit to z hlavy. A jít ty tři vlasy, které vám v koupeně vypadly a teď osamoceně leží na jejím okraji, uklidit.
Drdoly, culíky, copy jsou taktéž vhodné, vyhnete se poznámkám o tom  „jak vám to furt leze do očí“ a „měla bys to ostříhat, jinak si zkazíš oči, jak ti to do nich tak padá“ a podobných „rad“.
Aneb minimalizujte věci použitelné proti vám a vašim vlasům na minimum.

 

Moc práce, moc času, moc peněz !

Taktéž není dobrý nápad stavět na odiv svůj pečovací arzenál. Rodiče se rádi chytí jakékoliv příležitosti, která se jim nabídne k vytrvalé a neutuchající palbě proti dlouhým vlasům. Mít tedy na vaně tři šampony, dva kondicionéry, bezoplachový balzám a na poličce v koupelně sklenici oleje a čtyři hřebeny je kontraproduktivní. Tím ovšem není míněno, že se o vlasy má člověk přestat starat, ovšem třeba v pokoji bude těmto věcem stejně dobře, jako v koupelně, a navíc budou méně na očích, a tudíž méně provokovat. Není nic jednoduššího než si svá pečovátka, která hodláte aktuálně použít, nastěhovat do koupelny ve chvíli, kdy si jdete vlasy umýt, a poté si je zase odnést do svého „doupěte“. Rodiče obvykle nemají dost času ani kapacity na to, aby si pamatovali, kolik toho vlastně máte.Na otázku „To už máš zas nový šampon?“ je nejlepší pronést nicneříkající „Hmm.“ A zavřít se do koupelny. Většině rodičů to postačí. Na jejich obhajobu je potřeba dodat, že „vyhodit“ celé kapesné, které člověk právě dostal za čtyři šampony, když má doma ještě tři nepoužité a dva otevřené, taky není ideální stav. Pokud se nejedná o limitované edice nebo věci, u kterých končí výroba, prodávat se budou určitě i za měsíc nebo dva. „Moc práce, moc času, moc peněz!“ To je oblíbená mantra odpůrců dlouhých vlasů.

Jediné, s čím se dá relativně souhlasit, je poslední údaj, ovšem není žádoucí to vyslovovat příliš nahlas. Navíc existuje podezření, že nákladnost péče o dlouhé vlasy se týká zejména pravidelných návštěvnic tohoto serveru. Vědecky byl tento fenomén nazván „syndrom dlouhevlasy.cz“. Ani tak se ale zdejší průměrný jedinec nedostává finančně do stejných čísel, jako člověk, který si jednou měsíčně dopřeje u kadeřníka barvení, mytí a styling a jednou za tři měsíce oškub (v lepších případech střih). Navíc naše vlasopečovátka jsou trvanlivějšího charakteru a tudíž se náklady v čase podstatně rozloží.   

Mnoho času, které dlouhé vlasy bez užitku „sežerou“, je diskutabilní. Jistě, činnosti jako míchání (a následná aplikace) domácích masek, mytí, sušení, rozčesávání a v neposlední řadě i zde tolik populární hennování jistě čas zabírají. Ovšem který čas?Jen ten, který se jim rozhodneme obětovat. Člověk s dlouhými vlasy nemusí ráno vstávat o hodinu dříve, aby přeležené vrabčí hnízdo umyl, vysušil a vystylingoval, aby vůbec mohl mezi lidi. Dlouhovlasatice je ráno prohrábne lehce prsty, během minutky zaplete do copu/smotá do drdolu a hurá ven.
A vypadat bude rozhodně elegantněji, než kdejaké oškubané promelírované a vystajlované kuře, kterých běhají po ulicích celá hejna.

Mnoho práce je také v určitých ohledech nesmysl. Dlouhé vlasy stačí většinou jen umýt, usušit a učesat, jakákoliv další péče je navíc a dobrovolná (samozřejmě existují i výjimky). Zatímco krátkovlasí tráví v koupelně každý den (případně každý druhý) hodiny, aby své vlasy přiměli držet tvar podle toho, jak jim to minule v kadeřnictví střihli, dlouhovlasatým stačí jen prohrábnout a je hotovo.

Pak jsou sice tací, kteří se stylingem krátkých vlasů neobtěžují, ovšem „krása“ jejich účesu se s krásou dlouhých zdravých vlasů nedá srovnávat.

I přes to všechno se ale dlouhé vlasy tím, jak postupně rostou a časem, který s nimi trávíme, stávají součástí naší osobnosti. Lidé dnes vyžadují instantní řešení: hlavně ať to je hned a není to namáhavé, peníze se řeší až ve druhém kole. Proto se taková věc, jako dlouhé vlasy často setkává s nepochopením. Ale pozor, vždycky máme naději, že když projdeme tímto neveselým obdobím a vlásky pořádně poporostou/uzdraví se, odměnou nám bude zasloužený obdiv (a údiv) těch několika málo upřímných lidí, kteří dnes po světě ještě chodí. 


Řešení "zábavných historek" s dlouhými vlasy a okolím

Pár vtipných postřehů z našeho vlákna o vlasových nehodách.

Hankabar: před pár lety jsem zatoužila po malé změně barvičky. Samozřejmě přírodním způsobem. Kamarádka přikvačila s informací o skvělých účincích ořešákového listí, prý vlasy ztmavnou a je to zdravé. Jo jo, vlásky se krááásně leskly.... zelenou brčálovou barvou. Rákosníček by se radoval 

Rina: všetky nehody ktoré som mala s vlasmi sa stali mojou vinou 1. ked som mala cca 6.r. rozhodla som sa že si vyskúšam svoje po pás dlhé vlasy natočiť na hrebeň. hrebeň to bol velmi tenučký a velmi hustý, hustejší som doteraz nevidela. Vlásky sa mi podarilo namotať až tesne ku hlave a celá nadšená som sa išla ukázať mamine. samozrejme rozmotať to už nešlo tak mi museli na čele odstrihnúť prameň hrubý skoro 2 cm. vznikol mi tam nádherný ježko a od tej doby som začala nosiť ofinu.

2. v období mojej predpuberty - cca 13r. som čítala nádhernú knihu o historii a historických účesoch. dočítala som sa že volakedy si šlachtičné holili čelo aby vypadalo že je vyššie. Podla mna to bol skvelý nápad, myslela som si že mám velmi nízke čelo tak som chytila otcovu žiletku a asi taký 1cm nad čelom oholila, najskôr to vypadalo celkom normálne ale po pár dnoch ked začal vyrastať ježatý pásik to nebolo bohviečo. Viete si predstaviť ako sa kamaráti z toho tešili? a zas som začala nosiť ofinu aby mi prekryla môjho ježka.

3. v 14r. som ešte stále nebola poučená. obdivovala som učitelku na ZŠ ktorá nosila úplne tenučké obočie (vtedy velká moda) chcela som rovnaké ale vytrhavanie ma bolelo tak opäť pomohla otcova žiletka. S nakresleným obočim som vypadala ako klaun. Tak mi nezostalo nič iné, len tvrdiť že som uživala silné lieky a obočie mi vypadalo (mala som bujnú fantáziu).

4. asi o rok neskôr v 15 sme s kamaratkami objavili krepový papier. Objav to bol fakt neskutočný. namočený farbil vlásky dokonale. Kedže som mala takmer blondaté, tak som mohla skúšať takmer všetky farby od žltej až po tmavo modrú farbu. Najzaujímavejšie mi chytil červený krepový papier. naplácala som si ho v predu na obe strany a po uschnutí to bola nádherná barbiovsko-ružová farba. Babka sa so mnou hanbila ísť do kostola, bola som tam hlavná atrakcia večera.

Myslím že po týchto skúsenostiach som sa poučila a dávam si sakramenský pozor čo si spravím z vláskami  
 

Adél: já jsem zas slyšela historku: pán přišel na wc, otevřel dveře, vidí dlouhé vlasy, a povídá: "slečno, ale tenhle záchod je pro pány!" Ta slečna se otočila a mužským hlasem odpověděla: "myslel jste jako mě??? " a bylo vymalováno  

 

================================================

Související odkazy na naše články

Související vlákna ve fóru

   

Odkazy na fotky v galerii pro inspiraci

Délkové inspirace

 

=================

Historie Top Tématu

  •  24.01.2012:  Sepsala Jitt
  •  25.01.2012:  Upraveno Hlavním strážcem

=================


 

Foto (C) Rachel K

(C) Dlouhevlasy.cz, Jitt a autoři, 2012. Publikování části nebo celku na jiných webech je přísně zakázáno, možné POUZE na základě písemného souhlasu dlouhevlasy.cz ( Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny )

 

 

 

 



Sdilej clanek na Facebooku






Komentáře (28)add
...
napsal Juanitta , únor 03, 2012
všetko krásne zhrnuté a vtipné k tomu, super, Jitt smilies/wink.gif
...
napsal Romanka , únor 03, 2012
výborný článek smilies/smiley.gif
...
napsal jitty , únor 03, 2012
super smilies/cheesy.gif
...
napsal Nicole , únor 03, 2012
Naprosto perfektní!
...
napsal Raven Feathers , únor 03, 2012
Skvělý článek smilies/wink.gif
...
napsal minona , únor 03, 2012
Super článeksmilies/cheesy.gif
...
napsal bosorka777 , únor 03, 2012
smilies/wink.gif palec hore... aj ten druhy smilies/cheesy.gif
...
napsal Chabriela , únor 03, 2012
Úžasné a spoustu věcí znám ze své vlastní zkušenosti smilies/cheesy.gif.
Aneb "Ty nám už zas pelicháš, co?"
...
napsal Jitt , únor 03, 2012
Jejej ... koukam, ze jsem trosku zaspala smilies/cheesy.gif Ono uz je to vydane... smilies/smiley.gif

Tenhle text vznikl ve spolupraci se Sidonii, ja se jen krapet rozepsala do platformy, kterou mi poslala, toliko k autorstvi ... smilies/smiley.gif

Jinak jsem samozrejme rada za ohlasy a dekuju smilies/wink.gif
Ono driv nebo pozdeji vsechno, co napisu, sklouzne do fejetonu, at je to jakkoliv vazne tema smilies/cheesy.gif
...
napsal plavunik , únor 03, 2012
Super článok a rady, Jitt smilies/wink.gifTleskám smilies/grin.gif
...
napsal lilly , únor 03, 2012
Super článek, dávám jedničku smilies/smiley.gif
...
napsal Déscantes , únor 04, 2012
Prima článek, dobře se to četlo smilies/smiley.gif
...
napsal knihomol5 , únor 04, 2012
super smilies/smiley.gif
...
napsal Fairy , únor 04, 2012
Skvěle napsáno. Naštěstí se zatím setkávám jen s kladnými ohlasy a doma maximálně tak "sakra, ty tvoje vlasy jsou fakt všude, já tě ostříhám!" smilies/grin.gif
...
napsal MissTeena , únor 07, 2012
Super článek! smilies/tongue.gif Takovéto věty slýchávám neustále. Zrovna tento víkend mi teta a mé sestře (má husté vlasy pod ramena), že je máme zničené, roztřepené, vysušené a bůhví co. A že bychom se měly nechat ostříhat. Pak začala s radami, které četla někde v časopise. Tak jsem jí řekla, že má pravdu a že si nechám trochu zastřihnout konečky koncem jara. Uspokojilo jí to a dala pokoj smilies/cheesy.gif
Prostě závist.
Zato moje babičky mi říkají: ,,Týno, tvoje vlasy jsou chlouba, nenech si na ně šáhnout!" smilies/wink.gif
...
napsal Salome Kim , únor 16, 2012
"Výjimky, kterým krátké vlasy či případné barevné kreace skutečně sluší, by se daly spočítat na prstech jedné, mírně zmrzačené ruky." je kouzelné prohlášení. Nejen, že mě dokonale pobavilo, ale naprosto s ním souhlasím.

...
napsal Sarwa , únor 19, 2012
Článek mě opravdu pobavil, je skvěle napsaný smilies/grin.gif Akorát já osobně jsem se nesetkala s lidmi, kteří by se mě snažili přimět k ostřihání, přemlouvali mě ke změně, kritizovali mé vlasy atd. (Je sice pravda, že mám vlasy jen do pasu ale i přesto) A tak by mě zajímalo, jestli se dlouhovlasáči v reálu setkávají spíše s negativními nebo naopak s pozitivními reakcemi. (Z článku mám pocit, že většina se setká spíš se špatnou reakcí) Pokud patřím mezi menšinu šťastlivců, asi si víc začnu vážit lidí v mém okolí smilies/smiley.gif
...
napsal martulinecek , únor 20, 2012
krásně napsaný článek smilies/smiley.gif já mám spíš opačný problém všichni v mém okolí podporují dlouhé vlasy jen ty moje ne a ne poporůst nějak slušněji smilies/angry.gif
...
napsal Jitt , únor 20, 2012
Sarwa: Abych pravdu rekla, ono kdyz se clovek dostane na urcitou delku, pak okoli ty presvedcovaci snahy vetsinou vzda, ovsem dostat se na tu "urcitou" delku je casto o nervy smilies/smiley.gif
Vetsinou je to tak k tomu pasu/do pulky zad, pak uz je klid smilies/grin.gif
Ze zacatku (kdyz nekdo s dlouhyma vlasama teprve zacina a treba predtim nosil X let jen kratkeho jezka) tak jsou to hlavne ty negativni reakce ... casem se to ale zlepsi, jen je treba vzdycky vydrzet.
Je to zmena a lidi zmeny nemaji radi ... a jo, nez to doroste do nejake slusne delky (treba k lopatkam) tak ty vlasy vazne vetsinou vypadaji strasne blbe, tudiz ty "rady" muzou byt i opodstatnene, ale holt vsechno chce svuj cas smilies/smiley.gif

Martulinecek: Treba cekaji na tu spravnou chvili smilies/wink.gif Mne se osvedcilo nosit je stazene, "zkracene" drdolama, culikama, copama, proste abych je vubec nevidala rozpustene a po par mesicich jsem se nestacila divit, jak poporostly. Kdyz jsem se kontrolovala kazdy den, tak jsem byla taky na prasky smilies/grin.gif
...
napsal Gabcinela , březen 14, 2012
Výborný článok! Najmä sa mi páči, že vek s dlhými vlasmi nesúvisí. :-)
Odkedy si nechávam rásť vlasy, tak sa stretávam s kadejakými reakciami, no najhoršie doteraz boli z rodiny. Moja mama, keď bola mladá, si pestovala dlhé vlasy. No odkedy si ju ja pamätám, tak ich má krátke a niekedy až priveľmi. Mama nadobudla presvedčenie, že byť vystrihaná ako odvedenec do námornej pechoty, je ten najlepší a najkrajší účes. Moja sestra očividne zdieľa jej názor. Mamka už do mňa prestala kvôli vlasom rýpať, ale moja sestra ešte nie. Dlhšie sme sa so sestrou nevideli a keď sme sa konečne u našich stretli, na Vianoce 2011, tak mi vo dverách, namiesto pozdravu, "nežne" oznámila, že mi dlhé vlasy nepristanú, že som na dlhé vlasy pristará a vôbec...
Môj životný partner sa teší, že si nechávam rásť vlasy; chlapom sa páči, keď majú ženy dlhé vlasy... No myslím si, že podstatné je to, že sa to páči mne, že ja sa s dlhými vlasmi cítim dobre. Len keby, potvorky, rýchlejšie rástli... smilies/smiley.gif smilies/smiley.gif smilies/smiley.gif
...
napsal Lacrimae , duben 15, 2012
Páni, tak to co je v článku se mi popravdě nikdy nestalo (naštěstí!), až je mi to teď divné :O. Já jsem vždycky slyšela jen komplimenty na své vlasy, ale možná ostatní jen mají dost taktu smilies/wink.gif.
Jinak také mám kamarádku, které bych radši doporučila se ostříhat, přestože jsem obrovský dlouhovlasomilovník, a věřte mi, že se závistí to nemá z mé strany nic společného. Přesto se spíš držím toho, že jí radím, jak stav svých vlasů zlepšit i bez nůžek. Takže všem, co mají problém popsaný ve článku, držím Vám palce!
...
napsal afelandra , červenec 01, 2012
NIKDY se nedejte přemluvit k ostříhání!!!! Já to udělala, že prý se to k mému věku nehodí - pchá.... a trvalo to šest let, než se TO dalo zase do pořádku.
Mrkněte se do mé galerie pro inspiraci smilies/grin.gif
...
napsal Johanka , červenec 27, 2012
no já znám takové případy jen ze základky, jak matinky nechtěly holkám i přes jejich přání nechat narůst vlasy ani pod ramena a tak. jako třeba u dětí to chápu - může se to všelijak zamotat do čehokoli (děti jsou schopné vymyslet cokoli) a je víc "náhod" jak o ně přijít, ale já měla krátké vlasy jen dvakrát v životě (ve 4 letech mikádo, které mi neobnovili a nechali růst a 12-18 let k ramenům)a neměla jsem problém - a to mám 2 bratry, se kterýma jsme teda blbli o stošest.. mi vlasy vždy chválili, neměla jsem problém ani s odrůstem, když jsem nechávala nedávno odrůst černou (za 3roky byla dole - )a to to vypadalo teda podle mě fakt blbě, ale zatla jsem zuby a místo ničení vlasů, jsem pouze co půl roku - zastřihávala konce nad zadek, a když byly pod zadek tak šli zase ( - co půl roku). Byl to spíše můj problém než lidí, jelikož jsem to nosila v drdolu a s širšíma čelenkama, tak si toho většinou ani nikdo nevšiml. Takže ode mně nemůžu napsat špatné reakce, spíše ty dobré. Ale těm, co to mají takové přeji pevné nervy =)
...
napsal otmar , březen 28, 2013
Moc pěkný článek, líbilo se mi hlavně o té hodné tetičce, tam jsem se trochu viděl. Já jsem ten hodný strýček. "Pokud ji necháte ostříhat, tak Vám to auto nekoupím!" reagoval jsem nedávno nad trestem 13 leté dívky. A vidíte, je pokoj, ona má tu nejkrásnější ženskuo ozdobu na místě, a navíc mne miluje! Ahoj, Otmar.
...
napsal Sinnamon , květen 23, 2013
Úplne súhlasím! smilies/smiley.gif Vždy som si vlasy strihala, keď som sa cítila zle, odmietnuto, stratene, či znudene. Teraz si pekne musím počkať, kým znovu narastú- nestálo mi to za to. No a naviac mi mama začala hovoriť, že s krátkymi vyzerám dobre (sama ich má krátke). Sestra tiež. Tá si ich necháva rásť roky, no ide jej to pomaly a nestará sa o ne dobre. Žeby sa bála, že ju raz dobehnem? Znie mi to hlúpo a asi nadtým zbytočne filozofujem. smilies/grin.gif
...
napsal Morganna , srpen 10, 2013
...
napsal Kubo , listopad 30, 2014
Keď mali nejaký problém s mojimi vlasmi, jednoducho som im povedal nech sa nedívajú, alebo že je to moja vec.. tiež im nekecám do ich vystrihaných hláv smilies/smiley.gif

Na strednej chcel spolužiak zo srandy mi nožničkami akože ostrihať vlasy, tak som mu ich šľahol na druhý koniec triedy smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
...
napsal poupátko , leden 01, 2015
Děkuji za super článek. Myslela jsem, že tak to chodí jen u nás:-)





Komentare od clenu Facebooku


Napište komentář
quote
bold
italicize
underline
strike
url
image
quote
quote
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley
Smiley

security image
Opište písmena z obrázku


busy
Aktualizováno ( Neděle, 03 srpen 2014 )