> 1. Co vedlo k tvému rozhodnutí stát se kadeřnicí?
T: Touha dělat tvůrčí práci, nesedět kdesi v kanclu a šanonovat;
vytvářet, mít svobodu. Záliba ve vlasové kosmetice, ve vlasech. A taky
jsem chtěla živnostničit – aby to, co si vydělám, záviselo na mně a
mohla jsem nadávat jen sama sobě ;).
> 2. Jakou značku kosmetiky používáš?
T: Matrix (zatím).
> 3. Proč právě tu, a ne třeba přírodní?
T: Protože jsem s ním začínala dělat hned od začátku, s výsledky
barev jsem spokojená. Co se týče kosmetiky, základní řadu Matrixu
nemusím, Biolage je o krapet lepší. Čistě přírodní profi-kosmetika snad
ani není ;). Certifikovaný netestovaný Paul Mitchell je můj sen, ale je
taky o něco dražší, tudíž jako rozjezdová investice byl výhodnější Matrix (o kterém se nese, že by údajně taky neměl být testovaný, bohužel
nemá certifikáty a ani jsem se nikde nedohledala, jak to s ním opravdu
je :/ ). Do budoucna bych určitě chtěla dělat s PM a udělat si takový
netestovaný salon (má osobní citová záležitost).
> 4. Kde čerpáš inspiraci pro účesy?
T: Školení, ulice (často se přistihnu, jak někomu zkoumám vlasy, jak to
má/nemá ostříhané...), internet a hvězdy, kolegové,
ale i samotní zákazníci. Jeden přijde s něčím, z toho si něco vezmu,
často i jeho přímou zkušenost, a to vše můžu aplikovat na jiného
zákazníka.
> 5. Jak moc tě ovlivnily přírodní a dlouhovlasé názory členů DV? A jaký to má dopad na tvou práci?
T: Hodně :D Sama mám dlouhé (pardon, delší) vlasy, líbí se mi
dlouhovlasatky, dlouhé vlasy jsou mnohem ženštější (i názor mého
přítele, uf :D). Nejsem fanatický propagátor čistě přírodních věcí,
spíš mě zajímá, jestli přípravky byly testované, či ne, na druhou stranu
jsem dost háklivá na to, když někdo o chemii s BIO ve jméně (viz ona Biolage od Matrixu, ale i drogerkové šampony s přírodními výtažky)
řekne, že je přírodní. Dopad... hodně čerpám ze zkušeností tu napsaných,
snažím se poradit alternativy, dokonce lidem místo drahých ampulí na
svrbění pokožky doporučím jogurt s olivovým olejem :) (například).
> 6. Jaké máš profesní cíle?
T: První svůj cíl jsem si splnila, stala jsem se kadeřnicí. Druhý
vlastně také, jsem OSVČ a snažím se hrabat si na svou hromádku. Další mé
cíle jsou otevřít si vlastní salon dle vlastních představ, propagovat v něm
snahu o zlepšení (života zvířat hlavně). Samozřejmě se dál rozvíjím a
učím v rámci schopností a umu, chodím na školení, zkouším nové věci...
asi jako každý, kdo chce být ve svém oboru dobrý.
> 7. Dost často se třeba na DV setkáváme s případy, kdy lidé
odcházejí z kadeřnictví nespokojení s konečnou úpravou vlasů – jak je
možné, že se výsledek tolik lišívá od původních představ a zadání?
T: Pokud zákazník odchází nespokojený, je něco špatně. Samozřejmě,
že mohl narazit na kadeřníka, který toho moc neumí, nebaví ho jeho
práce, dělá ji jen pro peníze a práci odbyl. Také se mohlo stát, že se
oba navzájem nepochopili (často výrazy, které zákazníci používají,
znamenají v kadeřnické mluvě něco úplně jiného; chce to diskutovat). Naprosto nechápu situace, když zákaznice přijde na konečky a odejde s
mikádem. Nad tím mi hlava stojí a mozek nebere. Rozdíl centimetru se
pochopit dá, několika desítek... osobně bych takovou kadeřnici
zavraždila. To je něco neomluvitelného, co vrhá špatné jméno na
kadeřnické řemeslo. Osobně bych radila lpět na tom, aby kadeřnice
ukázala, kolik má v ruce, raději několikrát zopakovat, co budete
dělat. Rozhodně nemlčet a nebát se. Jsou to vaše vlasy a v podstatě
váš majetek.
> 8. Jak konzultuješ úpravy vlasů s klienty?
T: Záludná otázka. Většinou se prvně zeptám, co by potřeboval. Někdo vám to řekne hned, někdo řekne nevím. Tam se ptám, zachovat délku,
či zkracovat (u dlouhých vlasů rovnou navrhuju konečky, sestřihnout,
oživit a max patku :D Ale ve finále si s vlasy vyhraju a snažím se, aby
byly celé jako nové). V podstatě se tak nějak snažím stvořit a dohledat
účes ještě před začátkem všeho (před mytím, jak jsem naučená z bývalé
práce, aby bylo vidět, jak vlasy vypadají, na mokrých toho není moc
poznat), ptám se, jak se starají, co od toho očekávají. Většinou
navrhnu tak dvě tři řešení s jejich plusy i minusy a pokouším se vyčíst z
chování zákazníka, co bude nejlepší. Samozřejmě je nejjednodušší přání –
zkrátit o 1cm, oživit původní střih. Občas ale navrhnu nějaké
zlepšení, co třeba z praxe vím, že je lepší na objem, na udržování, co
ve finále vypadá líp... ale prvotní je pro mě to, co chce zákazník,
nepřesvědčuju ho delší/kratší lepší....
T: Tak z toho důvodu, že jsem rychlokvašenej kadeřník, se tohohle hodně bojím a ve skutečnosti si vůbec nevěřím (u jednoho ze sto střihů řeknu nahlas: vy jste se mi povedla... u dalších 50 si to říkám v duchu, u zbytku jsem neutrální a u 5 si říkám: holka, to je průser :D Ale z 99 % je to z toho důvodu, že ten střih chtěl zákazník, já ho nerada stříhám nebo se mi prostě taky nelíbí a to mi kazí dojmy). Takže kdyby někdo přišel na reklamaci s barvou či se střihem (oprávněnou), vše řeším zdarma (resp. řešila jsem dosud jen jednou, uf :) ). Doufám, že vrácení peněz – takže vlastně totální destrukci vlasů, nebudu muset nikdy řešit! Jelikož jsem ale hodně sebekritická, kdyby se někdo pokusil uhrát to nefér, zadarmo se nedám!;)
Kdyby tak byly takové všechny kadeřnice.. obzvláště kdyby všechny vnímali rozdíl mezi 2ma a 10ti centimetry stejně jako tiborMel s krásnými vlásky :-)...
Přeji ať se Vám, tiborMel daří, a hromadu spokojených zákazníků...
Teď by mě zajímal rozhovor s méně pizpůsobivou kadeřnicí :-D