|
Aloha má vlasy pod lopatky, poměrně husté, mírně vlnité.
Rutina: Vlasy myju jednou za sedm až deset dní. Před mytím srovnám vlasy hřebenem s velkými zuby. Tím odstraním vypadané vlasy a nezacuchávají. A nevybírám tak zoufale plný odpad. Vlasy při mytí moc nemuchlám a nepřekládám konečky nahoru na hlavu. Nechám vlasy viset a drbu u hlavy v záklonu. Potom rozdělím na dva prameny, jakoby na dva copy, nechám je splývat dopředu, a myji pod vlasy v týle. Dobře splachuju, hlavně v týle. Dřív jsem myla střídavě v předklonu a v zákonu, nicméně se mi při délce vlasů pod lopatky zdařilo biošampon (a špínu) nahnat právě do vlasů pod týlem a získala jsem tak za krkem skutečně pěknou věc. Takže nepřehazuju (nadlehčím a "poddrbu" , ale nesplachuju přehozené). Používám šampón Urtekram růžový a kopřivový. Myslím, že Urtekram kopřivový je lepší ( přátelům navíc moc pomohl proti lupům). Kondicionér nepoužívám. Po mytí se nerozčesávám, projedu vlasy prsty nebo hřebenem s řídkými zuby. Jsou tak nějak uspořádané, jak je uhladil proud vody. Když jsem je kdysi pečlivě rozčesávala, byly rovné a nevlnily se. . Fen nepoužívám. Po umytí někdy promašťuju konečky kapkou růžového tělového oleje od Weledy (obsahuje jojobový a mandlový olej) nebo kokosovým olejem (pozor, kokosový olej někdy vysušuje). Stačí kapička a promnout, aby vlasy o sebe vzájemně to nepatrné množství rozmazaly. Promašťovat po mytí je záludné v tom, že člověk na mokrých vlasech nevidí, kolik mastnoty potřebuje. Takže pozor, dát spíš míň, a případně doplnit do ideálu za sucha. Když jsou vlasy už jen navlhlé a skoro suché na konečcích, namočím si někdy ruce a vlasy jemně promačkám a u toho jakoby nadlehčuju a „zkracuju“. Tím se udělá vlnění. Jako hřeben mi nejvíc vyhovuje „afrocomb“, protože dobře rozčesává vlasy až u hlavy a přitom je nesplácává. Při přesušených vlasech rozetřu trošinku kokosového oleje na dlaně, dlaněmi přejedu po vlasech, uhladím je a promnu. Kokosový olej lze dostat na www.biosfera.cz nebo v obchodě se zdravou výživou). Ještě lépe působí jojobový olej. Dám do dlaně a pořádně promnu 10-15 posledních cm vlasů. Někdy dám do dlaně a uhladím účest a promnu (při přesušených vlasech). Nechávám si zastřihnout konečky jednou za tři-čtyři měsíce. Vlasy mám ve stejné délce. Teď dělám pokus nenechat se zastříhnout delší dobu (a pozorovat případnou katastrofu ). (Pokus postupuje. Cca třičtvrtě roku se zastřihuje jen ofina, zatím katastrofa se nekoná.) Nebarvím. (Chvilku jsem se nechávala barvit. Nakonec jsem se cítila jako obarvený králík, protože vlasy byly na omak skoro jako kožich z obarveného králíka. Nepřirozeně kluzké. Pak jsem viděla divoce zbarveného živého králíčka. Zdánlivě jednobarevné zvířátko bylo neuvěřitelně vystínované a zatónované, a výsledná barva se skládala z bělavých, popelavých, hnědých a černých chloupků. Takže nebarvím a nepronásleduju šedé vlasy. Když může dobře vypadat králík.... a mít u toho radost ze života.... Když je třeba vlasy rychle uklidit (třeba kvůli nasazení batohu nebo práci na zahradě), udělám cop, nadzvednu triko za krkem a strčím cop pod triko. Je to nejrychlejší bezpečný účes (a taky dobrá rada z TLHS). V zimě je nechávám pod bundou, aby se neodíraly šoupáním o silon. Nosím gumičky bez té kovové spojovací částečky a nebo černé "obyčejné" gumičky. Dobrá by měla být gumička se zavíráním (bunjii). Nepoužívám kovové sponky, protože jsem moudře načetla, že vlasy ničí (nevím, jestli je to pravda nebo pomluva). Používám jehlici (je umělohmotná, silnější tyčka než drátové jehlice). Jehlicí se mi daří udělat účes od té doby, co vlasy dosáhly na lopatky. Do té doby neměl žádný pokus o drdol šanci s jehlicí ani bez jehlice. Většinou nosím volný ohon (vlasy stažené gumkou kdekoliv od týlu po lopatky). Když se potřebuju vlasů zbavit, nosím cop (čímž vlasy zmizí „někam“ dozadu a mám od nich pokoj). Jednoduché a rychlé účesy všedního dne: tip 1 "chvost s nízkou gumou" pro delší vlasy: rozpuštěné vlasy se stahnou gumičkou 10 cm od spodního konce. Nepadají přez rameno do práce a zároveň vypadají krásně jako rozpuštěné. Účes sedí na vlasech pod lopatky. Typ 2 "bobánek z překážejících vlasů": vlasy, co nejčastěji padají ze stran do čtení jídla a pod. podeberu palci, stahnu dozadu, takže držím "culík", na něm udělám u hlavy smyčku, prstem jako háčkem při háčkování protahnu smyčkou pokračování "ocásku" (neprotahnu ocásek celý, takže mám smyčku protaženou smyčkou) a v místě té druhé smyčky přišpendlím jehlicí k hlavě (místo připevnění je o něco výš než místo, kde se vlasy ze stran hlavy spojily). Konec ocásku zastrčím dospod. Neposlušné vlasy jsou staženy, zbytek nevadí. Typy a pokusy: Jednu dobu jsem před mytím dávala na vlasy lněný olej (asi šest polévkových lžic, dokud vlasy „braly“, olej jsem kupovala ve zdravé výživě) a dvacet minut jsem ho nechávala působit a smyla. Zkoušela jsem ho dávat i mezi mytím (umýt od špíny, 20 minut olej, umýt olej, bez kondicionéru konec mytí). Výsledek byl velmi dobrý (a byl lehce cítit lněným semínkem, jako lněný olej). Nedobře dopadl pokus se slunečnicovým olejem, vlasy nesmírně ztěžkly, a nešel smýt. Velice dobře dopadal olivový olej. Pozor, nechává výraznou olivovou vůni. Takže můžu doporučit dvacet minut lněný olej (pokud máte tmavé vlasy) nebo olivový olej jako záchranu vlasů, které vypadají na odpis. Účinnější bylo použití před mytím. „Olejovala“ jsem takhle asi rok, a pak jsem od „olejování“ upustila z časových důvodů. A taky, vlasy začaly být docela dobré samy od sebe. Zřejmě je něco pravdy na tom, že stejně dlouhé (nesestříhané, neprostříhané vlasy) dorůstají rychleji. Mám pocit, že od chvíle, kdy jsem měla vlasy všechny stejně dlouhé, dorůstaly rychleji, než když jsem měla kaskádovitý sestřih. Dokonce si myslím, že vlasům strašně dlouho trvalo, než se ze stadia kaskádovitého kratšího účesu po ramena rozhoupaly k růstu. Už jsem myslela, že prostě delší nikdy nenarostou. Nicméně od zarovnání to šlo docela rychle. V případě nouze (když musíte náhle do půl hodiny působit jako elegantní dáma na společenském večeru, naposledy jste si vlasy myli před deseti dny, nemáte čas uschnout a nemáte nervy na další katastrofu s fénem nebo kadeřnici v hotelu) pomůže pořádně pročesat nebo pořádně prokartáčovat, pak předklonit, pořádně pročesat a prokartáčovat přes hlavu a pak volně hodit zpátky a už nečesat, jenom dotvarovat prsty. Zachrání to na jeden večer, ale jenom na jeden. Zkoušela jsem vlasy splachovat silným odvarem z čaje (tři pytlíky na jeden hrnek) nebo silným odvarem ze sušených kopřiv (půl hrnku sušených kopřiv asi do litru vody). Čaj nic nedělal (nepamatuju se, že by extra prospíval nebo škodil). Po kopřivách jsem měla dobrý pocit. Místo kondicionéru jsem dřív používala masku na vlasy od Welly, kupovala jsem ji u kadeřnice v malých čtverečcích (jeden stačil na 3-4 použití). Něco kolem tří let jsem používala Kadus proti vypadávání vlasů s dobrým výsledkem, a před ním mi dobře sloužil šampon s hennou. Kokosový olej nanesený přímo na vlasovou pokožku pomáhá proti lupům a svědění, ale pozor, nanést jen malinko. Kamarádka to dělá tak, že si kokosový olej nanese na dlaň, namastí si obličej, špičkami prstů si přejede po tvářích a teprve zbytečkem na špičkách prst zajede pod vlásky. Zatím se to nikomu po ní nepodařilo zopakovat tak, aby to nepřehnal, takže to raději poprvé zkoušejte, když se v případě přehmatu máte čas znovu umýt (a uschnout). (Kokosový olej nádherně (!) voní a je moc příjemný i k natření místo tělového mléka. Na rozdíl od komerčních tělových krémů se přírodní oleje chvilinku vstřebávají, takže nepřehánět s množstvím a pak malou chvilinku počkat v koupelně.) Do konečků vlasů jsem zkoušela vtírat i bambucké máslo (bez pachu). Používají ho do vlásků domorodci. Moc mi mastilo a nefungovalo. Kupodivu velmi dobře fungovalo kamarádce na krátké šesticentimetrové vlásky jako „styling“. (A je výborné na rozpraskané rty. Světově nejlepší.) Neuspěla jsem ani s meruňkovým olejem, nadělal stejný nepořádek jako slunečnicový. (Skutečně „omastil“. Byl lepší na kůžičku než na vlasy.) Jojobový olej mi funguje ještě lépe než kokosový, rozprostře s epo vlasech a nenechává mastný dojem. Koupila jsem si drahý, značkový hřeben (200 Kč), aby netrhal vlasy ostrými hranami, a měl ostré hrany stejně jako drogeriové hřebeny. Koupila jsem si i kančí kartáč. Zase špatně, hustý „Nicholas French“ (štětina vedle štětiny) není rozčesávací, ale dokončovací na účesy (češe jen povrchu). Na rozčesání mají být štětiny v trsech. Na rozdělení vlasů do dvou sekcí na dva copy se hodí hřeben se špičatou rukovětí („krysoocáskový“ hřeben, anglicky rat tale comb, česky má jistě nějaké důstojné speciální jméno). "Krysím ocáskem" se vlasy tahem odshora dolů rozdělí, copy budou jakž takž stejné a pěšinka vzadu bude rovná. Jednou jsme dělali anketu na účesy. Spolužáci považovali za hezké jednoduché účesy s co nemenším množstvím spon a vlasových ozdob, třeba vlasy jednoduše stažené do culíku. Nelíbily se jim nakadařené vlasy typu "velká hlava". Taky nebodoval účes typu mikádo dlouhý až na ramena. Líbilo se jim buď kratší mikádo, které nedosahovalo na ramena, nebo delší vlasy. Podívejte se, jak sluší k delším vlasům tisíc let osvědčené oblečení na www.sari.cz Proměna je někdy velmi snadná. A tip pro všechny, kdo mají rádi skutečnou krásu, na www.adopcechrtu.eu
Sdilej clanek na Facebooku
 |
PÉČE 
